19 C 254/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 600 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou původním věřitelem [právnická osoba], pohledávka vznikla neuhrazením splatných poplatků dle smlouvy o běžném účtu vedeném bankou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 27.2.2020 byla mezi žalobcem a společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 4.7.2007 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se [právnická osoba] zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Zůstatek na uvedeném běžném účtu nebyl dostatečný tak, aby mohlo dojít k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 3 600,00 Kč, který je tvořen neuhrazenými částkami po splatnosti na poplatcích. Z důvodu porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku přistoupil původní věřitel dne 23.01.2020 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok podle § 2662 a násl. o. z. Původnímu věřiteli vznikl nárok na úhradu sjednaných poplatků dle smlouvy o vedení účtu, původní věřitel následně svou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni v souladu s ust. 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 600 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.