19 C 359/2020-34 — Obvodní soud pro Prahu 6

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení 6 466 Kč (přepočet 250 EUR kurzem 25, 865 Kč 1 EUR) s příslušenstvím jako dlužné náhrady za zpoždění letu žalované [příjmení] [číslo] dne [datum]. Žalobce byl do cílové destinace [obec] přepraven se zpožděním 9 hodin 17 minut. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná včasný odpor, ve vyjádření žalovaná namítala pozdní uplatnění nároku žalobcem a zánik jeho práva ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázaný skutkový závěr, že žalobce se měl dne [datum] účastnit letu žalované z [obec] do [obec]. Žalobce byl oproti plánované době příletu do cílové destinace dopraven se zpožděním převyšujícím 9 hodin. Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Žalobce uplatnil u žalované požadavek na zaplacení náhrady opakovaně, prvně již dne [datum] prostřednictvím výzvy zaslané elektronicky, následně i písemnými urgencemi zasílanými doporučenou poštou (dne [datum]), na které bylo ze strany žalované reagováno. Po právní stránce posuzoval soud uplatněný nárok podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jako„ Nařízení“). Dle článku 7 odst. 1 Nařízení, ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU přísluší cestujícím při délce letu do 1500 km náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. Podle § 2553 odst. 1 o.z. jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odst. 2 při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. Podle odst. 3 práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas. V předmětné věci má žalobce právo na náhradu škody ve výši 250 EUR, přičemž obrana žalované spočívající v námitce prekluze jeho práva ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z. je nedůvodná, když žalobce nárok u žalované uplatnil dříve, než uběhla prekluzivní šestiměsíční lhůta. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobci přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 466 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 890 Kč. Dále náleží zástupci žalobce cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 900 Kč (za cestu zástupce žalobce z jeho sídla k soudu a zpět dne [datum] vozem s komb. spotřebou 6,7 l nafty / 100 km) a náhrada za ztrátu času stráveného cestou zástupce žalobce k soudu a zpět v celkové výši 1 210 Kč.