19 C 65/2020-103 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci 107 550,50 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný převzal dne 6. 6. 2019 právní zastoupení žalobce ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod. sp. zn. EPR [číslo] 2019. V uvedené věci byl vydán dne 24. 5. 2019 na návrh společností [právnická osoba], IČO 615 [PSČ] (dále i jen„ [anonymizováno]“), elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobci uloženo zaplatit částku 84 000 Kč s příslušenstvím. Společnost [právnická osoba] uplatnila svůj nárok z titulu údajného bezesmluvního užívání jednotky [číslo] v domě [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha (dále i jen„ jednotka“). Žalobce ale uvedenou jednotku nikdy neužíval, což může potvrdit svědeckými výpověďmi. Žalovaný podal dne 6. 6. 2019 proti vydanému elektronickému rozkazu odpor, který však následně nedoplnil ani nijak neodůvodnil. Obvodní soud pro Prahu 10 vydal dne 21. 8. 2019 pod sp. zn. [spisová značka] (dále i jen„ soudní řízení“) rozsudek pro uznání, kterým uložil žalobci zaplatit společnosti [právnická osoba], částku ve výši 84 000 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení 17 940,50 Kč. Rozsudek byl odůvodněn tím, že se žalobce k vydanému platebnímu rozkazu nevyjádřil ve stanovené 30 denní lhůtě a ve smyslu ustanovení § 114b o.s.ř. tak byly tak naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Žalobce částku přiznanou rozsudkem včetně nákladů a příslušenství zaplatil společností [právnická osoba] v listopadu 2019. Takto uhradil [právnická osoba] jistinu 84 000 Kč, přisouzenou náhradu nákladů v částce 17 940,50 Kč a přisouzený úrok z prodlení za období od 14. 3. 2019 do 18. 11. 2019 v kapitalizované výši 5 610 Kč, tj. celkem částku 107 550,50 Kč. Dne 18. 9. 2019 vyzval žalobce žalovaného bezúspěšně k uhrazení vzniklé škody. Žalobce tvrdí, že jednáním žalovaného, který nepodal u příslušného soudu odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, přičemž elektronický platební rozkaz sp. zn. EPR [číslo] 2019 byl dle žalobce vydán na základě nepravdivých tvrzení uvedených v návrhu společností [právnická osoba], byla žalobci způsobena škoda v rozsahu částek dle pravomocného rozsudku pro uznání. K charakteru předmětné jednotky žalobce uvedl, že celá budova byla historicky ubytovnou pro pracovníky pozemních staveb, v 90. etech byl objekt prodán developerské [právnická osoba] s.r.o., nyní v likvidaci. Developer provedl úpravu objektu na malé byty a vypracoval prohlášení vlastníka a jednotlivé jednotky rozprodal. Předmětnou jednotku [číslo] developer prodal [anonymizováno] v původním stavu, když tato byla používána jako dílna a sklad nepotřebného materiálu a nářadí pro úpravy objektu. Jednotka je průchozí pro obsluhu elektro agregátů umístěných v ní pro celý objekt. Přístup k těmto zařízením byl vždy nutný z hlediska požární ochrany a klíče od jednotky byly uloženy na recepci domu v přízemí objektu. V jednotce byly beze změny uskladněny předměty, které nebyly ve vlastnictví žalobce a jsou tam uskladněny dosud, ačkoli žalobce jednotku od [anonymizováno] odkoupil v roce 2020 za 500 000 Kč. Žalobce jednotku nikdy neužíval, ale považoval za nevhodné, aby byla ve vlastnictví jiného subjektu než SVJ, když její užívání je dotřeno faktickou služebností umístění rozvaděče. Žalovaný ponechal rozhodnutí na uvážení soudu, učinil nesporným tvrzení, že jako advokát zastupoval žalobce jako klienta ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod. sp. zn. EPR [číslo] 2019, že dne 6. 6. 2019 v zastoupení žalobce podal blanketní odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, jímž bylo žalobci (v uvedeném řízení jako žalovanému) uloženo zaplatit společnosti [právnická osoba], částku 84 000 Kč s příslušenstvím. Nesporoval, že dne 21. 8. 2019 Obvodní soud pro Prahu 10 vydal rozsudek pro uznání, kterým uložil žalobci zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 84 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výší 17 940,50 Kč. Žalovaný potvrdil, že kontumačním rozsudkem bylo rozhodnuto z důvodu, že žalovaný jako zástupce žalobce v uvedeném řízení opomenul podat doplnění banketního odporu. Dále učinil žalovaný nesporným, že byl žalobcem vyzván k náhradě vzniklé škody. V uváděném sporu nárokovala [právnická osoba] plnění po žalobci, z titulu náhrady za užívání nebytového prostoru - jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] v [katastrální uzemí], obec Praha. Nárok vycházel ze znaleckého posudku [číslo] 2017 zpracovatele [právnická osoba], [IČO] (dále i jen„ ZP“), který určil výši obvyklého nájemného za jeden rok ve výši 28 000 Kč, přičemž [právnická osoba] požadovala úhradu za tři roky užívání. Žalobce prezentoval žalovanému stanovisko, že nebytovou jednotku [číslo] žalobce nikdy neužíval a tuto skutečnost může svědecky doložit. Zároveň nebyla podle stanoviska žalobce mezi společností [právnická osoba] a žalobcem uzavřena o užívání žádná smlouva. Skutečnost, zda předmětné nebytové prostory byly či nebyly žalobcem užívány, měla být po doplnění banketního platebního odporu předmětem dokazování soudu, k čemuž bohužel již nedošlo. Dle žalovaného je třeba jako předběžnou právní otázku posoudit, zda žalobce nebytovou jednotku [číslo] užíval či nikoli a zda je naplněna příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného a vznikem škody jako nutná podmínka odpovědnosti na straně žalovaného. [ulice] účastník vystupující v řízení na straně žalovaného uvedl, že má zájem na výsledku sporu, neboť je pojistitelem žalovaného na základě pojistné smlouvy o profesním pojištění a pro případ uložení povinnosti k náhradě škody žalovanému bude tato kryta pojistnou smlouvou. [ulice] účastník nezpochybnil stanovisko žalovaného, že jako advokát pochybil, když v řádné lhůtě neodůvodnil podaný odpor a umožnil tak vydání rozsudku pro uznání. Dle vedlejšího účastníka by byla dána příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného a vzniklou škodou jen v případě, že by bylo možno bezpečně dovodit, že by byl žalobce v případě včasného odůvodnění podaného odporu se svou obranou úspěšný. K tomu zdůraznil skutečnost vyplývající ze ZP, že zástupce žalobce měl znalci při místním šetření sdělit, že jednotku žalobce užívá dlouhodobě jako sklad a dílnu pro případné opravy domu. Předmětem dokazování v soudním řízení by nebýt pochybení žalovaného bylo, zda k užívání jednotky žalobcem docházelo, či nikoli. Pouze v případě prokázání užívání jednotky by mohl být žalobce povinný k zaplacení náhrady vlastníkovi jednotky. Z výše uvedených stanovisek stran je zřejmé, že mezi účastníky nebylo po skutkové stránce sporu o tom, že žalovaný převzal jako advokát právní zastoupení žalobce jako klienta, předmětem poskytování právních služeb měla být obrana proti nároku [anonymizováno] uplatněnému vůči žalobci v soudním řízení. Žalobce sdělil žalovanému skutečnosti, které měl žalovaný v rámci obrany uplatnit, zejména tvrdil, že jednotku, za jejíž užívání bylo nárokováno bezdůvodné obohacení, v rozhodném období nijak neužíval. Žalovaný podal v zastoupení žalobce včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, avšak následně promeškal lhůtu stanovenou soudem ve smyslu § 114b o.s.ř., tj. nevylíčil včas rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž měl žalobce (v soudním řízení jako žalovaný) stavět svou obranu proti žalobě. Následně byl v soudním řízení vydán rozsudek pro uznání vycházející z fikce uznání nároku žalobcem. Žalobce byl dle rozsudku povinen uhradit a uhradil [anonymizováno] jistinu 84 000 Kč, přisouzenou náhradu nákladů v částce 17 940,50 Kč a přisouzený úrok z prodlení za období od 14. 3. 2019 do 18. 11. 2019 v kapitalizované výši 5 610 Kč, tj. celkem částku 107 550,50 Kč. Mezi účastníky zůstalo po skutkové stránce sporné toliko tvrzení žalobce, že v rozhodném období (tj. v období za něž bylo nárokováno bezdůvodné obohacení) předmětnou jednotku nijak neužíval. K této skutkové otázce tak bylo vedeno dokazování. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. EPR [číslo] 2019) ze dne 6. 6. 2019 bylo zjištěno, že [anonymizováno] jako žalobce uplatnil vůči žalobci (v uváděném řízení jako žalovanému) požadavek na zaplacení částky 84 000 Kč s příslušenstvím. Plnění požadoval [anonymizováno] coby vlastník jako náhradu za bezesmluvní užívání nebytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce]. V návrhu bylo uvedeno tvrzení, že jednotka se nachází v domě, ve které jen založeno SVJ (žalobce), tj. žalobce jednotku užívá, aniž by byla uzavřena jakákoli smlouva. [anonymizováno] si nechal zpracovat znalecký posudek, který stanovil výši„ obvyklého nájemného za užívání jednotky“ částkou 28 000 Kč za rok. Náhrada byla návrhem požadována za období tří let zpětně. V návrhu bylo poukázáno na neúspěšnou předžalobní výzvu ze dne 4. 3. 2019, která předcházela zahájení řízení. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 3. 2019 soud zjistil, že tuto činil v zastoupení [anonymizováno] její právní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], přičemž s poukazem na zpracovaný ZP vyzval žalobce k úhradě částky 84 000 Kč jako náhrady za užívání jednotky ve lhůtě