28 C 189/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 31. 5. 2021 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, o drobných nárocích domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit jim částku 500 € s příslušenstvím s tvrzením, že dne [datum] měli platnou rezervaci u společnosti žalované na let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno]. Let [anonymizováno] [číslo] byl opožděn o více než 3 hodiny. Vzdálenost z [obec] do [anonymizováno] je [anonymizováno] km. Za toto zpoždění vznikl žalobcům vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času ve výši 250 € na osobu dle níže uvedeného Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpožděné letů (dále též jako„ Nařízení Rady (ES) č. 261/2004). Žalobci uplatnili nárok na náhradu výše uvedené škody u žalované, která nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A a formuláře C) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí byly doručeny dne 13. 7. 2021, tvrzení žalobců tak nikterak nerozporovala. 3. Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobců, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když rezervaci letů měl za prokázanou elektronickými letenkami na jména žalobců, zpoždění letu [anonymizováno] [číslo] výpisem ze serveru [anonymizována tři slova], předžalobní upomínkou ze dne [datum] a délku letu do 1 500 km známou z činnosti soudu. 4. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 5. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu. 6. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení). Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 € u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 7. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 8. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobci (cestující) měli dne [datum] platnou rezervaci u společnosti žalované na let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno]. Let [anonymizováno] [číslo] byl opožděn o 3 hodiny 58 minut. Vzdálenost z [obec] do [anonymizováno] je [anonymizováno] km. Žalobci tak mají vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času, s ohledem na dálku letu do 1 500 km ve výši 250 € na osobu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 ve spojení s rozhodnutím SDEU Sturgeon. S ohledem na absenci obrany žalované soud proto žalobě co do jistiny v celém rozsahu vyhověl. Úrok s prodlení soud přiznal s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z výzvy k zaplacení částky 250 € pro každého vyplývá, že žalovaná měla zaplatit požadovanou částku do 7 dní po doručení výzvy, kdy byla výzva doručena, žalobci netvrdí ani neprokazují. Podle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla 15 pracovní den po odeslání, žalovaná se tedy dostala do prodlení dne 22. 6. 2021. Žalobci požadují úrok od 8. 11. 2019, proto soud úrok z prodlení od 8. 11. 2019 do 21. 6. 2021 zamítnul. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a usnesením Ústavního soudu III ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015, neboť žalobci, kteří byli v řízení zcela úspěšní, mají nárok na náhradu jeho nákladů. Náklady sestávají z nákladů právního zastoupení žalobců. Odměna advokáta za řízení před soudem je stanovena z pcta 400 € (10 266,40 Kč) podle § 6, 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, kterou je nutno podle § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. o 20% pro každého ze zastupovaných žalobců tak, že odměna za jeden úkon právní služby činí částku 160 Kč. Každému ze žalobců byla poskytnuta právní služba v rozsahu tří úkonů (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby), k níž náleží náhrada hotových výdajů, které byly poskytnuty každému ze žalobců a dvakrát pro všechny zastoupené společně, což je částka 400 Kč, 21% DPH ve výši 285,60 Kč, celkem tedy 1 645,60 Kč a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč Celkem se jedná o částku 3 645,60 Kč.