6 C 248/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 10. 6. 2021 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 132 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je jejím bývalým přítelem. V době, kdy jejich přátelství trvalo, poukázala žalovanému na jeho účet dne 14. 8. 2017 částku 150 000 Kč, ze kterých jí po různých urgencích vrátil pouze 18 000 Kč. Po rozchodu vždy žalobkyni žádal o odklad se splátkou dluhu, na což žalobkyně posléze přistupovala. Poslední dohoda o vrácení dluhu zněla tak, že žalovaný vrátí žalobkyni dluh do konce roku 2020. Naposledy žalovaný žalobkyni slíbil dne 7. 12. 2020 vrátit dluh zhruba do dvou měsíců. Byť žalobkyně mnohokrát v průběhu roku 2021 žalovaného vyzývala k vrácení dlužné částky 132 000 Kč, žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 6. 10. 2021, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 7. 7. 2021. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného. 4. Před zahájením jednání dne 6. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 129 765,37 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne 4. 10. 2021 připsal na účet žalobkyně částku 138 000 Kč. Žalobkyně navrhla, aby soud řízení co do částky 129 765,37 Kč ze žalované jistiny zastavil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 234,63 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p.a. od 4. 10. 2021 do zaplacení s tím, že při výpočtu žalované částky vycházela žalobkyně z úroků, které činí do 3. 10. 2021 částku 8 234,63 Kč. 5. Soud zjistil tyto skutečnosti: 6. Z kopie listiny, označené jako Prohlášení soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že peníze zaslané paní [celé jméno žalobkyně] (žalobkyní) na jeho účet u [anonymizováno] vrátí v plné výši, a pokud je nebude možno vyplatit paní [celé jméno žalobkyně], budou vyplaceny její dceři, přičemž se jedná o částku 150 000 Kč. Listina je opatřena úředně ověřeným podpisem žalovaného s datem ověření 1. 2. 2018. 7. Z předžalobní upomínky adresované zástupcem žalobkyně žalovanému ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení zbývající dlužné částky 132 000 Kč. 8. Z výpisu z účtu [číslo] ze dne 14. 8. 2017 soud zjistil, že z tohoto účtu odešla dne 14. 8. 2017 domácí platba ve výši 150 000 Kč. 9. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalovaná poukázala dne 14. 8. 2017 na účet žalovaného částku 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni nejpozději do konce roku 2020. Před podáním žaloby však uhradil pouze částku 18 000 Kč a zbývalo tak k uhrazení 132 000 Kč. Tuto částku žalobkyni před podáním žaloby neuhradil ani po předžalobní výzvě. V průběhu řízení, dne 3. 10. 2021, poukázal žalovaný na účet žalobkyně částku 138 000 Kč, přičemž žalobkyně z této částky započetla částku 8 234,63 Kč na úroky z prodlení do 3. 10. 2021. 10. Podle ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 11. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno. Soud nevyžadoval souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby, protože k němu došlo před prvním jednáním ve věci samé (před čtením žaloby). 12. Ve zbývající části specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění ve spojení s § 1970 občanského zákona ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení v celém rozsahu, protože žalovaný část žalované částky zaplatil až po podání žaloby a ve zbývající části byla žalobkyně zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyni nevratnou část soudního poplatku v částce 1 409 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby z punkta 132 000 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 6 380 Kč za 1 úkon. Dále soud přiznal odměnu za 1 úkon právní služby z punkta 2 234 Kč (za účast při jednání soudu dne 6. 10. 2021, kdy před čtením žaloby byla vzata zpět žaloba co do částky 129 765,37 Kč) ve výši 1 000 Kč za tento úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se čtyřmi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, za účast při jednání soudu dne 6. 10. 2021) ve výši 300 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 4 481,40 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 27 230,40 Kč. 14. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.