11 C 425/2019-189 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 6. 2019, ve znění připuštěné změny ze dne 25. 2. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 392 749,70 Kč s příslušenstvím z titulu finanční náhrady za odvádění odpadních, resp. srážkových vod prostřednictvím kanalizace provozované žalobkyní, a to za období od 9. 2. 2017 do 31. 12. 2018 (dále také jen„ rozhodné období“). Dle žalobních tvrzení je žalobkyně provozovatelem kanalizace v obci [obec] na základě smlouvy uzavřené mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba] [IČO], na straně jedné a vlastníkem kanalizace, obcí [obec], na straně druhé, a to včetně dodatků smlouvy naposledy č. 11 ze dne 13. 12. 2019 (dále také jen„ Smlouva“). Žalobkyně je nástupnickou společností na základě fúze se společností [právnická osoba], jako společností zanikající. Žalovaný je ode dne 9. 2. 2017 vlastníkem nemovitostí tvořících areál na adrese [adresa] [anonymizováno], k. ú. a [územní celek] (dále také jen„ areál žalovaného“). Areál žalovaného je tvořen nemovitými věcmi - pozemky, jejichž součástí jsou v některých případech budovy (průmyslové objekty). Pozemky areálu jsou kanalizační přípojkou napojeny na kanalizaci provozovanou žalobkyní, kam jsou vypouštěny odpadní vody, s tím, že v roce 1993 byl pro areál žalovaného projektován sběrač kanalizace AG-1, který se napojuje na kanalizaci provozovanou žalobkyní. Některé dešťové svody, např. z průmyslového objektu na pozemku parc. [číslo] jsou napojeny do veřejné kanalizace v ulici [ulice], a to minimálně od roku 2014. Dle žalobkyně byl žalovaný vyzýván k uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod a byl mu předložen návrh příslušné smlouvy, avšak smlouvu nikdy neuzavřel. S odkazem na zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVK“), žalobkyně akcentovala, že výše uvedeným způsobem dochází k neoprávněnému vypouštění odpadních vod a žalobkyně má z tohoto titulu nárok na náhradu vzniklé ztráty, kdy způsob výpočtu této ztráty stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění (dále jen„ prováděcí vyhláška k ZVK“). K uvedenému dodala, že v době uzavření Smlouvy předmětný pojem„ náhrada vzniklé ztráty z titulu neoprávněného vypouštění odpadních vod“ v právních předpisech upraven nebyl, proto je ve Smlouvě operováno s pojmem„ stočné“, na které má právo žalobkyně jakožto nájemce kanalizace. Žalobkyně provedla výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření, a to na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen„ ČHÚ“), a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16 prováděcí vyhlášky. Na základě tohoto pravidla stanovila roční objem srážkových vod odváděných do kanalizace v rozsahu 4 562,422 m3 s tím, že jednotková cena za 1 m3, stanovená Ceníkem vodného a stočného pro [územní celek] pro rok 2017 i rok 2018, činí 41,49 Kč bez DPH. Dle tohoto výpočtu vznikl žalobkyni vůči žalovanému za období od 9. 2. 2017 do 26. 2. 2018 nárok na náhradu ztráty vzniklé z důvodu neoprávněného vypouštění odpadních vod ve výši 217 689 Kč včetně DPH. Za období 27. 2. 2018 až 31. 12. 2018 pak roční objem srážkových vod stanovila v rozsahu 3 668,997 m3, tj. v částce 175 060,70 Kč. Výzvou ze dne 29. 3. 2018 žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 217 689 Kč ve lhůtě do 14. 4. 2018. V průběhu řízení pak žalovanému zaslala výzvu ze dne 17. 2. 2021 k úhradě částky 175 060,70 Kč do 24. 2. 2021. Na výzvy žalovaný ničeho neuhradil. V replice žalobkyně rozporovala námitku žalovaného, že vpusti do kanalizace provozované žalobkyní jsou zaslepené. I pokud by žalovaný vpusti zaslepil, nelze se z jeho strany odtoku do této kanalizace vyhnout, neboť pozemky žalovaného jsou svažité směrem ke kanalizaci žalobkyně. Dále zdůraznila, že v případě, že by žalovaný likvidoval srážkové vody na svých pozemcích, musel by provést stavebnětechnické řešení, které ovšem žalobkyni nikdy nepředložil. Podáním ze dne 31. 8. 2022 žalobkyně doplnila, že pro svůj výpočet aplikovala výměru nemovitostí žalovaného o velikosti 8 662 m2, u kterých po uplatnění vyhláškové redukce koeficientem 0,9 (8662 * 0,9) činí redukovaná plocha 7 795,8 m2. Uvedenou hodnotu násobila číslem 0,5577 představujícím hodnotu srážkového normálu pro danou oblast v rozhodném období. Výsledný objem odpadních vod odváděných do kanalizace tak činil 4 348 m3, což je nižší množství, než odpovídá znalecky zjištěné velikosti ploch nemovitostí žalovaného, z nichž byly odváděny odpadní vody v množství 5 286 m3. Žalobkyně však setrvala na úplatě za odvádění srážkových vod pouze ve výši 4 348 m3/rok za rozhodné období. 2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a žalobu navrhl zamítnout. Prvně označil za nepravdivé žalobní tvrzení o tom, že by jeho areál byl připojen ke kanalizaci provozované žalobkyní, a naopak tvrdil, že odpadní ani srážkové vody ze svého areálu do této kanalizace nevypouští, neboť vpusti do kanalizace byly zaslepeny (zabetonovány) nejpozději k datu 6. 3. 2017 a areál není napojen na dodávky vody. Namítal, že žalobkyní předložené fotografie a videozáznamy zachycují tzv. balastní vody, které vtékají do kanalizace z důvodů její netěsnosti, přičemž z fotografií není ani zřejmé, z jaké části nemovitosti žalovaného mají zachycené svody dešťovou vodu odvádět a nadto jsou svody zanesené. Po vyhotovení znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem, proti němuž žalovaný žádné námitky nevznesl, poukázal žalovaný na to, že část dešťové vody neodchází do kanalizace, ale je vsakována do zeleně. V závěrečné řeči namítl, že žalobou byl nárokován poplatek za likvidaci srážkových vod jen ze střech předmětných budov v areálu žalovaného a že ze strany žalobkyně absentuje zpřesnění výpočtu, které by korespondovalo se znaleckým posudkem. 3. Při jednání dne 12. 5. 2021 účastníci učinili nesporným následující skutečnosti: - žalobkyně je provozovatelem kanalizační sítě v obci [obec], ve které je žalovaný vlastníkem nemovitostí tvořících areál na adrese [adresa], - žalovanému byl doručen návrh smlouvy o odvádění odpadních vod vyhotovený žalobkyní dne 20. 11. 2017, - žalovaný na odvádění vod neuzavřel s žalobkyní ani vlastníkem kanalizační sítě v obci [obec] žádnou smlouvu, - k provedení tvrzeného zaslepení vpusti do kanalizace provozované žalobkyní žalovaný nedisponuje žádným stavebnětechnickým řešením, jež mělo být předmětem stavebního řízení, - žalovanému byly doručeny předžalobní upomínky žalobkyně v této věci, přičemž na žalovanou částku ničeho nehradil. 4. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že na žalobkyni jako nástupnickou společnost přešlo na základě fúze sloučením jmění společnosti [právnická osoba], [IČO] jako společnosti zanikající, a že žalobkyně je univerzálním právním nástupcem této bez likvidace zrušené a zaniklé společnosti, to vše s účinky zápisu ke dni 31. 12. 2004 (úplný výpis z OR žalobkyně). 5. V rozhodném období od 9. 2. 2017 do 31. 12. 2018 byla žalobkyně nájemcem a provozovatelem kanalizační sítě v obci [obec] na základě Smlouvy uzavřené s vlastníkem obcí [obec] (viz smlouva o pronájmu a provozování veřejné kanalizace uzavřená dne 15. 6. 1999 mezi Obcí [obec] a společností [právnická osoba] včetně dodatků [číslo] až 11 uzavřených mezi Obcí [obec] a žalobkyní naposledy dne 21. 12. 2017 a 2. 12. 2019). V článku IV. odst. 4 Smlouvy si smluvní strany sjednaly, že nájemce je povinen provádět fakturaci stočného odběratelům a vymáhat dlužné pohledávky. V článku VII. odst. 7 věta druhá Smlouvy si smluvní strany ujednaly, že úplaty za vypouštění odpadních vod a platby sankčního charakteru nezaviněné nájemcem jsou též součástí nákladové ceny stočného. V článku VII. odst. 10 Smlouvy si smluvní strany ujednaly, že nájemce zajišťuje fakturaci a výběr (včetně vymáhání pohledávek) stočného. 6. Žalovaný je vlastníkem předmětného areálu od 9. 2. 2017 (viz výpis z KN - [list vlastnictví]). 7. Návrhem smlouvy o odvádění odpadních vod [číslo] který žalobkyně vyhotovila dne 20. 11. 2017 a nesporně doručila žalovanému, bylo prokázáno, že žalobkyně navrhla žalovanému uzavření smlouvy o odvodu odpadních vod do kanalizace žalobkyně s konkretizovaným obsahem, kdy čl. VI. návrhu obsahuje výpočet, dle kterého žalobkyně vycházela z plochy areálu žalovaného ve výměře 8 662 m2, kterou redukovala součinitelem o 0,9 na plochu 7 795,80 m2, tento výsledek násobila hodnotou dlouhodobého srážkového normálu platného ke dni uzavření smlouvy 0,5577 m2, čímž dospěla ke konečnému výsledku redukované plochy 4 348 m2. Ohledně ceny za 1 m3 žalobkyně odkázala na ceník stanovený vlastníkem kanalizace. 8. Korespondencí účastníků ze dne 13. 4. 2017, 20. 10. 2017, 17. 4. 2018 a 13. 8. 2018, bylo prokázáno, že žalovaný oznámil žalobkyni, že bude srážkové vo