19 C 450/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 844 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný neuhradil služby (program zaměstnaneckých výhod) poskytované žalobkyní dle smlouvy ze dne 17. 1. 2019. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který byl zrušen odporem žalovaného. Žalovaný v odporu uvedl, že dluh vůči žalobci uznává, náklady řízení požadované žalobkyní na právní služby mu připadají nepřiměřeně vysoké. Uvedl, že dlužnou částku žalobkyni uhradil. Žalobkyně následně potvrdila úhradu jistiny žalované pohledávky žalovaným dne 8.10.2021. V rozsahu úhrady (jistiny pohledávky) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, setrvala na požadavku úhrady příslušenství. Soud řízení částečně v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil usnesením č.j. 19 C 450/2021-33 ze dne 17. 1. 2022. Ke zbývající části předmětu řízení (dlužný úrok z prodlení) dali účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud o zbytku předmětu řízení učinil skutkový závěr, že dne 17.1.2019 byla mezi žalovaným na straně jedné jako klientem a žalobkyní na straně druhé jako poskytovatelem služeb uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování služeb ve prospěch žalovaného v rámci Programu zaměstnaneckých výhod. Žalobkyně poskytnuté služby fakturou [číslo] se splatností 12.11.2020 na částku 877 Kč a fakturou [číslo] se splatností 15.1.2021 na částku 967 Kč. Do podání žaloby nebylo na tyto faktury nic uhrazeno, přes výzvy k úhradě. Dne 8.10.2021 uhradil žalovaný žalobkyni částku 1 844 Kč. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok dle smlouvy uzavřené mezi účastníky a dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužné částky včas, ocitl se s úhradou v prodlení a je proto povinen žalobkyni i úrok z prodlení běžící ode dne následujícího po splatnosti obou faktur do zaplacení dne 8.10.2021, přičemž výše úroku z prodlení nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě ve zbývající části (dlužný úrok z prodlení) výrokem I tohoto rozsudku vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 844 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (zpětvzetí žaloby co do uhrazené jistiny) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.