19 C 493/2021-81 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 18. 8. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 950 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Žalovaný v reakci na návrh sdělil, že částku 2 950 Kč žalobkyni uhradil, a to dne 24. 9. 2021. Žalobkyně následně vzala návrh částečně zpět a Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením č.j. EPR 195677/2021-31 ze dne 5. 10. 2021 řízení částečně zastavil. Předmětem řízení zůstal poté jen požadavek žalobkyně na zaplacení dlužného úroku z prodlení. Žalovaný se k výzvě soudu k tomuto požadavku dále nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů učinil soud závěr, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti"). Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 18.6.2020, výzva byla doručena dne 3.7.2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, zjistil, že motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3, [registrační značka] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný v reakci na obdrženou předžalobní výzvu nijak nebrojil proti zjištění žalobce, že coby provozovatel, neměl ode dne 13.10.2019 do 26.1.2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 106 dní. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Žalobce důvodně nárokuje zaplacení příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 1.9.2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a dluh neuhradil, žalovanému byla dne 14.7.2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalobce tedy důvodně nárokoval částku 2 950 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 25 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 106 dní, celkem ve výši 2 650 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nebylo mezi stranami sporu o tom, že žalovaný dlužnou částku uhradil až dne 24. 9. 2021 a je proto povinen žalobkyni zaplatit i úrok z prodlení z částky 2 950 Kč ve výši 8,25 % ročně od 2. 9. 2020 do 24. 9. 2021, ve výši, která ve smyslu § 1970 o.z. odpovídá ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě ve zbývající části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.