27 C 136/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel ve formě komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 6 800 Kč s nulovým poplatkem za poskytnutí úvěru, s tím, že splatnost částky byla smluvena na den [datum]. Žalovaný peněžní prostředky obdržel a ve stanovené lhůtě nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný obdržel od žalobce částku 6 800 Kč a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] a to z účtu žalobce vedeného pod č. [bankovní účet] dne [datum]. 4. Soud na naopak nemá za prokázané, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, nelze dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle, není za prokázané, že by žalobcům tvrzené telefonní číslo žalovaného skutečně patřilo žalovanému. 5. V řízení dále nebylo prokázané, že by žalovaný poskytnutou částku vrátil. 6. Nárok žalobce tak soud posoudil dle zásad o bezdůvodném obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, podle kterého žalovaný je povinen vrátit, co obdržel bez právního důvodu. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci nárok úrok z prodlení, naopak žalobci nevznikl nárok na smluvní pokutu, neboť tohoto se žalobce domáhal z neplatně uzavřené smlouvy. Shodný závěr soud učinil ohledně uplatněného nároku ve výši 1070 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Jejich výše se skládá z odměny advokáta ve výši 200 Kč za úkon právní služby učiněný do podání žaloby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby), dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., které soud použil dle závěrů rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015 pod sp. zn. 18Co 7/2015, shodně podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, vydaného pod č. j. 70 Co 44/2021 - 67, dále dále shodně podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, vydaného pod č. j. 28Co 200/2020 -47, podle kterého, předpokladem pro určení snížené sazby v řízeních zahájených po 1. 7. 2014 je skutečnost, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu. Pojem„ formulářové žaloby“, který advokátní tarif opisuje termínem„ návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“, definoval Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, tak, že se jednotlivé žaloby liší jen v údajích o žalovaných a žalované částce, přičemž se jimi uplatňuje nárok vůči spotřebiteli, jenž vznikl ze smlouvy, anebo z jiného právního důvodu, avšak spotřebitel byl fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění aj.). Uvedené stanovisko Ústavní soud České republiky zopakoval i v kasačním nálezu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12. Městský soud dále uvedl, že při posuzování toho, zda konkrétní návrh na zahájení řízení lze považovat za návrh podaný na ustáleném vzoru (§ 14b odst. 1 písm. a/ AT), je proto třeba přihlédnout i k obecnému výkladu pojmu„ formulářová žaloba“ ve smyslu bodu 28. citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, podle něhož„ zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej„ odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Typickým rysem takových žalob musí být také minimální individualizace skutková. Samotné množství údajů, na jejichž základě žalobce dospívá k závěru o nezaměnitelné specifikaci žalované pohledávky, jakož i případný postup žalobce při koncipování vlastního konkrétního návrhu, jsou přitom okolnostmi, které jsou z hlediska závěru o tom, zda návrh (ne) vykazuje znaky předpokládané v § 14b odst. 1 písm. a) AT, nepodstatné.“. Dále se náklady řízení sestávají z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., za tyto úkony, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z DPH. Celková výše tak činí 1 489 Kč.