28 C 122/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, o drobných nárocích domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit mu částku 250 € s příslušenstvím s tvrzením, že dne [datum] měl platnou rezervaci u společnosti žalované na let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizována dvě slova]. Let [anonymizováno] [číslo] byl opožděn o více než 4 hodiny 32 minut. Vzdálenost z [obec] do [anonymizováno] je 1 003 km. Za toto zpoždění vznikl žalobci vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času ve výši 250 € dle níže uvedeného Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpožděné letů (dále též jako„ Nařízení Rady (ES) č. 261/2004). Žalobce uplatnil nárok na náhradu výše uvedené škody u žalované, která nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A a formuláře C) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí byly doručeny dne [datum], tvrzení žalobce tak nikterak nerozporovala. 3. Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobce, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když rezervaci letu [anonymizováno] [číslo] měl za prokázanou palubní vstupenkou na jméno žalobce, zpoždění potvrzením žalované, předžalobní upomínkou ze dne [datum] a [datum] doručenou žalované dne [datum]. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 4. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu. 5. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení). Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 € u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 6. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 7. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 8. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce (cestující) měl dne [datum] platnou rezervaci u společnosti žalované na let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizována dvě slova]. Let měl zpoždění 4 hodin a 32 minut. Žalobce tak má vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času, s ohledem na dálku letu do 1 500 km ve výši 250 € dle článku 7 Nařízení Rady ES [číslo] ve spojení s rozhodnutím SDEU Sturgeon. S ohledem na absenci obrany žalované soud proto žalobě co do jistiny v celém rozsahu vyhověl. 9. Úrok s prodlení soud přiznal s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z výzvy k zaplacení částky 250 € ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná měla zaplatit požadovanou částku do 14 dní. Podle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla 15. pracovní den po odeslání, žalovaná se tedy dostala do prodlení dne [datum]. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a usnesením Ústavního soudu III ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015 a III ÚS 2040/17 ze dne 5. 10. 2017, neboť žalobce, který byl v řízení zcela úspěšný, má nárok na náhradu jeho nákladů. Náklady sestávají z nákladů právního zastoupení žalobce. Odměna advokáta za řízení před soudem je stanovena z pcta 250 € (6 397,50 Kč) podle § 6, 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč za jeden úkon, hotové výdaje podle ust. § 14b vyhlášky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby) ve výši 100 Kč za jeden úkon, 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 089 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.