4 C 122/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8.11.2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, provozoval vozidlo [registrační značka]) bez pojištění, a to v období od 8.12.2020 do 10.2.2021. Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na zaplacení příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.) u soudu, neboť žalovaný tento příspěvek neuhradil ani na výzvu žalobkyně. 2. Ve smyslu žaloby vydal soud platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Soud vzal z provedených důkazních prostředků a z nesporných skutečností v řízení, za prokázaný následující skutkový stav. 5. Žalovaný je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], jež je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný neměl k uvedenému vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti v období od 8.12.2020 – 10.2.2021. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav následovně. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, je výše příspěvku v případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně (tedy i v tomto případě) 65 Kč za každý nepojištěný den. 8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11. Z provedeného dokazování je patrné, že žalovaný porušil povinnost uvedenou v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši rovnající se součinu počtu dnů, kdy vozidlo nebylo dle zákona pojištěno a částky 65 Kč, podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem se jedná o částku ve výši 5 425 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 12. Žalovaný neuhradil dlužnou částku v celkové výši 4 525 Kč (tj. příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním) ani na výzvu žalobkyně. Žalovaný se tak dostal do prodlení s placením příspěvku a nákladů na jeho uplatnění. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 13. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.