4 C 130/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Okresnímu soudu Brno-venkov dne 27. 10. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala stanovení povinnosti žalovanému tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek tím, že se stal odběratelem elektřiny připojením k distribuční soustavě, jelikož nebyl jako poplatník televizního poplatku do této doby přihlášen do příslušné evidence a jelikož neučinil vůči žalobkyni po její písemné výzvě čestné prohlášení, které by vznik jeho povinnosti vyvrátilo. Shora popsaným jednáním tak žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o poplatcích“), televizní poplatek ve stanovené výši, o čemž byl žalovaný žalobkyní písemně informován. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období březen 2019 až prosinec 2020. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaný však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. 2. Výše zmíněný soud vydal dne 15. 11. 2021 elektronický platební rozkaz ve znění žalobního návrhu, přičemž tento rozkaz byl žalovanému doručen dne 20. 11. 2021. 3. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 1. 12. 2021 odpor, který podáním ze dne 19. 12. 2021 doplnil tak, že se na adrese [adresa žalovaného], tj. na adrese předmětné pro vznik poplatkové povinnosti, kam mu bylo rovněž doručováno, nezdržuje od roku 2014, jak vyplývá rovněž ze spisů zmíněného soudu vedených pod sp. [značka automobilu] [číslo], [spisová značka] a [spisová značka], když se na této adrese zdržuje jeho bývalá manželka se zletilými dětmi. Dle tvrzení žalovaného nedošlo k platnému doručení výzev od žalobkyně, když žalovaný poukázal na nutnost využít pro doručování jeho osobě přednostně datovou schránku, a s ohledem na tuto skutečnost vyvrací domněnku doby dojití písemnosti dle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaný poukázal na nenaplnění podmínek ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze strany žalobkyně a navrhl, aby soud žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení. 4. Výše zmíněný soud z úřední činnosti zjistil, že se žalovaný dlouhodobě nezdržuje na adrese [adresa žalovaného], byť má na této adrese uveden trvalý pobyt, nýbrž na adrese [adresa žalovaného]. Usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], proto vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil po právní moci zmíněného usnesení zdejšímu soudu. 5. Podáním ze dne 22. 3. 2022 se žalobkyně vyjádřila k odporu žalovaného v tom smyslu, že pro vznik a případný zánik poplatkové povinnosti žalovaného není rozhodné místo jeho faktického bydliště, ale skutečnost, že je daná osoba vlastníkem či držitelem TV přijímače. Žalobkyně znovu poukázala na ust. § 3 odst. 4 zákona o poplatcích, dále na skutečnost, že žalovaný nedoručil žalobkyni prohlášení ve smyslu téhož ustanovení. Rovněž uvedla, že povinnost žalovaného platit televizní poplatky stále trvá, když žalovaný dosud neučinil odhlášení z příslušné evidence. Závěrem uvedla, že není představitelkou veřejné moci, tedy není povinna využít k doručování písemností přednostně datovou schránku žalovaného. Domněnka doby dojití podle ust. § 573 o. z. je dle názoru žalobkyně aplikovatelná toliko na případy úspěšného doručení písemnosti adresátovi, nikoliv na tento případ. Závěrem žalobkyně upozornila, že opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a dle jejího názoru byly podmínky ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. naplněny. 6. Ve věci samé nařídil soud ústní jednání na den 9. 6. 2022, k němuž obě strany předvolal. 7. Podáním ze dne 19. 5. 2022 se žalovaný z nařízeného jednání omluvil a vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci v jeho nepřítomnosti. Připomněl své faktické bydliště a dodal, že o odlišném místu jeho pobytu svědčí rovněž změna místně příslušného soudu. 8. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalovaný stal odběratelem elektřiny připojením k distribuční soustavě na adrese [adresa žalovaného], a dále, že do této doby nebyl jako poplatník televizního poplatku přihlášen do evidence poplatníků televizního poplatku. 9. Z kopie potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence [anonymizováno] ze dne 16. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně přihlásila žalovaného v měsíci červenci roku 2018 žalovaného jakožto televizního poplatníka a že k tomuto dni nedošlo k odhlášení poplatníka z příslušné evidence. 10. Z kopie výzvy žalobkyně žalovanému ze dne 29. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na skutečnost, že z důvodu jeho evidence coby odběratele elektrické energie a dosavadní nepřítomnosti v evidenci poplatníků televizního poplatku je nutno postavit na jisto jeho status coby poplatníka televizního poplatku. Žalobkyně informovala žalovaného na možné životní situace. K výzvě byl připojen výňatek ze zákona o poplatcích a odpovědní formulář. Z doručenky k této výzvě bylo zjištěno, že výzva byla dne 5. 4. 2018 uložena a dne 18. 4. 2018 vhozena do domovní schránky. 11. Z kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o jeho zařazení do evidence plátců televizního poplatku a o výši a splatnost televizního poplatku. 12. Z kopie upomínky ze dne 8. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky ve výši 3 448,93 Kč, a to z důvodu evidence žalovaného jakožto televizního poplatníka (do 12/ 2020). V této upomínce byl žalovaný upozorněn rovněž na skutečnost, že v případě, že nedojde k úhradě dlužné částky, může žalobkyně přistoupit k uplatnění pohledávky před orgány veřejné moci. Z doručenky k této upomínce bylo zjištěno, že upomínka byla dne 10. 3. 2021 uložena a dne 24. 3. 2021 vhozena do domovní schránky. 13. Z kopie upomínky ze dne 18. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného znovu vyzvala k úhradě částky ve výši 3 448,93 Kč. Z doručenky k této upomínce bylo zjištěno, že upomínka byla dne 21. 5. 2021 uložena a následně vrácena žalobkyni. 14. Soud na základě dokazování a tvrzení účastníků dospěl k následujícímu zjištění skutkového stavu: V období měsíce července roku 2018 došlo ze strany žalobkyně k zařazení žalovaného do evidence poplatníků televizního poplatku, když se žalobkyně z jí dostupné databáze odběratelů elektrické energie dozvěděla, že se žalovaný stal odběratelem elektrické energie na adrese [adresa žalovaného], a to po písemné výzvě žalovanému ze dne 29. 3. 2018, v níž žalovaného informovala o možnosti učinit prohlášení, mimo jiné o skutečnosti, že nevlastní televizní přijímač, čímž by bylo jeho zařazení do evidence odvráceno. Tuto výzvu (stejně jako další listiny) zaslala žalobkyně žalovanému na jí známou adresu pobytu žalovaného. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval. 15. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 16. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona o poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 17. Podle ust. § 6 zákona o poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 18. Podle ust. § 8 odst. 10 zákona o poplatcích je dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. 19. Podle ust. § 10 zákona o poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 20. Podle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 21. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení požadované peněžité částky po žalovaném, když se tento přihlásil k odběru elektrické energie připojením k distribuční soustavě, čímž se dostal do povědomí žalobkyně coby potenciální poplatník televizního poplatku. Žalobkyně učinila vše pro to, aby žalovaného informovala o právn