4 C 168/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 20. 1. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 420 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne 30. 4. 2021 mezi žalovaným v postavení vydlužitele a žalobkyní v postavení zapůjčitele (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila 5 000 Kč. K uzavření Smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření Smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě měl žalovaný splatit nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne 1. 8. 2021 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb., v platném znění. S odkazem na ustanovení [anonymizováno] smlouvy pak žalobkyně požaduje rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z aktuální výše dlužné částky, přičemž smluvní pokuta od 2. 8. 2021 do 19. 1. 2022 činí celkem 3420 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes žalobkyní zaslanou výzvu k plnění. 2. Ve smyslu žaloby vydal soud platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 999/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný uzavřel dne 30. 4. 202 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž celková výše úvěru činila 5 000 Kč. Žalovaný využil služeb žalobkyně, avšak předepsané splátky nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2021. 5. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako„ o. z.“), ve spojení s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 420 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.