4 C 172/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 28. 2. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 304 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“), provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobkyně se domáhá po žalovaném placení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla bez pojištění, když žalobkyně zjistila, že motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalobkyně na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna je považovat za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla, neměl v obdobích od 14. 2. 2019 do 31. 12. 2019 (dále jen„ období 1“) a od 1. 1. 2020 do 4. 8. 2020 (dále jen„ období 2“) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tak povinen podle § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno v souhrnu 538 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. 2. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě je výše denní sazby rovna částce 8 Kč, dle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Zároveň je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna uhradit též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé dílčí období (ust. § 4 odst. 4 Zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s ust. § 4 odst. 6 Zákona výzvy k úhradě příspěvku, a to dne 12. 2. 2020 (pro období 1) a dne 23. 9. 2020 (pro období 2). Splatnost příspěvku nastala pro jednotlivá období: dne 28. 3. 2020 (pro období 1) a dne 7. 12. 2020 (pro období 2). Žalovaný neuhradil dlužnou částku v souhrnné výši 4 304 Kč ani na základě předžalobních výzev žalobkyně. 3. Ve smyslu žaloby vydal soud platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 999/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 5. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3) v době od 14. 2. 2019 do 4. 8. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dnů 12. 2. 2020 (pro období 1) a 23. 9. 2020 (pro období 2) a ač byl o zaplacení upomínán dopisy ze dnů 4. 6. 2020 a 13. 1. 2021 Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván dopisy ze dnů 12. 2. 2020 (pro období 1) a 23. 9. 2020 (pro období 2). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou Zákona (8 Kč/den). Součástí příspěvku dle § 24c odst. 2 Zákona jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, v tomto případě pro 2 dílčí období. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 24c odst. 4 Zákona (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky. 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 1 odst. 2, § 4 a § 24c odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění, ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění a ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 304 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.