6 C 128/2019 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 2. 8. 2019 u zdejšího soudu žalobu proti žalované o náhradu újmy ve výši 1 054 797,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že si jak více rok stěžovala na bolesti v oblasti levé bederní krajiny, zhubla o cca od 13 kg. Na základě rozhodnutí jejího interního lékaře [anonymizováno] [příjmení] jí byla dne 4. 8. 2016 provedena gastroenterologie CT ledvin, a to v zařízení žalované. V popisu tohoto CT ledvin bylo uvedeno …“ z parenchymu horní třetiny levé ledviny v oblasti dorsálního retu je patrný ze sytící se útvar poměrně nepravidelných okrajů a velikosti 45 × 27 mm, lehce se vyklenující do perinerálního tuku….“ Z tohoto popisu se žalobkyně od svého ošetřujícího internisty dozvěděla, že má na levé ledvině tumorózní útvar. Dostala doporučení na urologické oddělení žalované, na které se dostavila po objednání dne 23. 8. 2016. Zde byla vyšetřena pod diagnózou C64 – zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku. Na indikační vizitu byla zařazena až na 27. 10. 2016, a když namítala dlouhý termín, byla tato vizita posunuta na 24. 8. 2016 se závěrem, že nález je vhodný k nefrektomii a lymphadeectomii. Při indikační vizitě nebylo ale odhaleno diagnostické pochybení a termín operace nebyl stanoven. Dne 23. 9. 2016 již měla žalobkyně takové bolesti, že se nechala manželem odvézt do zařízení žalované, kde byla vyšetřena, včetně laboratorních vyšetření na akutním příjmu a byla jí podána analgetika a odeslána do domácího ošetřování. Dne 3. 11. 2016 opětovně navštívila zařízení žalované a žádala o pomoc, neboť trpěla úpornými bolestmi v oblasti ledviny. Lékařem [anonymizováno] [příjmení] byla uklidňována s tím, že tento stav může nastat a byla opětovně odeslána domů. Vzhledem k úporné bolesti nebyla schopna odporu a pokyn lékaře respektovala. Do zařízení žalované se však vrátila ten den v noci, kdy jí zdravotní sestra na příjmu položila na chodbě na lehátko a čekala na [anonymizováno] [příjmení]. Následně byla žalobkyně přijata na lůžkové oddělení neurologie a pak si již na nic nepamatovala. Při příjmu zkolabovala a byla převedena na anesteziologické oddělení intenzivní péče, kde byla v umělém spánku cca 14 dní. Prodělala urosepsi a septický šok, který byl výsledkem nesprávné diagnózy, pod kterou byla vyšetřována a hospitalizována. Žalobkyně měla být vždy léčena a umístěna na urologickém oddělení a její umístění na neurologii lze jen těžko pochopit. Po propuštění jí bylo sděleno, že lékaři se zmýlili v diagnóze a že je netypický případ, kdy se mohla ledvina zachránit, kdyby z ní vyoperovali zánět s hnisem. Žalobkyně má za to, že se jí jako pacientce dostatečně nikdo nevěnoval a že pokud by byla lépe a včas vyšetřena, mohlo být přistoupeno k záchraně její ledviny. Péči ze strany žalované proto hodnotí jako liknavou a neprofesionální. Od operace trpí žalobkyně nespavostí, má před očima sny, že z nedbalosti lékařů zemřela, je v péči psychiatra. Po léčbě u ní přetrvávají bolesti zad – bederní krajiny, trvá kýla v pooperačním poli, opakované infekce močových cest, selhávání funkce zbylé ledviny, psychické potíže ze stresu (prožitého i očekávaného – hrozba dialýzy). Žalobkyně je nucena nosit i nadále kýlní pás, který ji výrazně omezuje v základní každodenní činnosti, musí se podrobovat půlročním kontrolám a vynakládat nemalé investice do potravinových doplňků, výživového poradce, apod. Žalobkyně si nechala ve věci zpracovat znalecký posudek soudním znalcem pro obor zdravotnictví odvětví urologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] z urologické kliniky [anonymizována dvě slova] v [obec] pro posouzení možného pochybení lékařů při léčbě. Dne 28. 5. 2018 vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] po vyšetření žalobkyně na urologické klinice [anonymizována dvě slova] znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo] se závěry, že žalobkyně nebyla po dobu od 4. 8. do 3. 11. 2016 léčena adekvátně, byla jí přiřazena nesprávná diagnóza a tudíž i léčba. Lékař popisující CT při bolestech v levé bederní krajině popsal nepřesně zvětšení levé ledviny jako expanzi a ne jako fokální nefritidu. Ošetřující lékař změnil tuto dikci za tumorózní expanzi a přijímající lékařka za zhoubnou tumorózní expanzi. Indikační vizita tuto diagnózu potvrdila a nijak nezpochybnila. Pacientka neměla základní symptomy zánětu – teploty, vysokou sedimentaci, zvýšení C reaktivního proteinu, významné zvýšení leukocytů, avšak tuto diagnózu naproti tomu podporovala bolest chronického charakteru, koliky a krev v moči. Nález bakteriurie byl dobrým symptomem, který však byl v pozadí diagnózy tumor. Lékaři tak pracovali se zadanými vstupními daty a termín lege artis lze vztahovat jen v časoprostorovém okamžiku, a ne k tomu, co bylo zjištěno až následně. Postup lékařů v taktice řešení akutního stavu pacientky pokládá soudní znalec za správný. Komplikace při odstranění ledviny vycházely z možností, které zdravotní stav pacientky postihoval. Rentgenodiagnostik popisující CT vyšetření dne 4. 8. 2016, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], se závěrem expanzivní proces levé ledviny, nezaujal k tomuto závěru žádné stanovisko a nedoporučil došetření nebo konzultaci což, jak se ukázalo, byla zásadní chyba. Na závěr soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ve svém znaleckém posudku uvedl, že pacientka byla poškozena na zdraví. Dne 28. 3. 2019 vypracoval na žádost žalobkyně soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie a neurotraumatologie a znalec z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví znalecký posudek, který klasifikoval poškození celkem 820 body, tedy celkem 217 029,40 Kč. Dále týž znalec vyhotovil dne 12. 3. 2019 znalecký posudek ke ztížení společenského uplatnění, kdy vypočetl ztížení společenského uplatnění u žalobkyně na částku 837 768 Kč. Právní zástupce žalobkyně uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy na zdraví dopisem ze dne 4. 4. 2017, avšak žalovaná nárok žalobkyně odmítla s odůvodněním, že pracovníci dotčených pracovišť žalované neshledali žádné pochybení při poskytování zdravotní péče žalobkyni a postup zdravotnického personálu žalované tak byl hledán lege artis. Žalovaná nárok opětovně odmítla i dopisy ze dne 22. 5. 2017 a 23. 7. 2018 a 31. 10. 2018. Dopisem ze dne 4. 4. 2019 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky, avšak opět se nesetkal ze strany žalované s kladnou odezvou. 2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 4. 9. 2019 žalobou uplatněný nárok zcela neuznala s odůvodněním, že žalobkyně byla do zdravotnického zařízení žalované (dále jen [anonymizováno]) odeslána praktickým lékařem k vyšetření v ambulanci Urologického oddělení pro náhodný nález na levé ledvině, zjištěný při CT vyšetření břicha ze dne 4. 8. 2016. Tato návštěva urologické ambulance proběhla 23. 8. 2016. Nález z CT vyšetření byl popsán jako tumor levé ledviny. Další návštěva žalobkyně proběhla dne 23. 9. 2016 cestou Emergency [anonymizováno], kde po vyšetření byla žalobkyni podána spasmolytická infuze, po které obtíže odezněly a z důvodu zánětlivého nálezu v moči byla předepsána antibiotika a odeslána do domácího léčení. Na doporučenou kontrolu na urologické ambulanci se však nedostavila. Dne 3. 11. 2016 se žalobkyně dostavila na pracoviště Emergency večer před indikační vizitou. Opět bylo provedeno fyzikální a laboratorní vyšetření, podána spasmolytická infuze, po které potíže odezněly. Žalobkyně opouštěla pracoviště Emergency ve stabilizovaném stavu s tím, že v případě opakujících se obtíží má přijet v jakoukoliv dobu a bude přijata na urologické oddělení. Žalobkyně se opět dostavila v noci 4. 11. 2016, kdy byla pro přetrvávající bolest v levém boku přijata na lůžko urologického oddělení. Pro rozvoj septického stavu při dlouhodobě dekompenzovaném diabetu byla indikována ke kontrolnímu CT vyšetření břicha. Na základě provedeného vyšetření bylo rozhodnuto o drenáži perinerálního abscesu a přeložení žalobkyně na [jméno] [příjmení] (klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny). Přes intenzivní zdravotní péči poskytnutou žalobkyni progradoval septický stav a bylo proto rozhodnuto o provedení levostranné nefrektomie z lobotomie dne 7. 11. 2016. Po této operaci došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně, dne 25. 11. 2016 k přeložení na standardní lůžko urologického oddělení a 28. 11. 2016 k propuštění do domácího léčení. Následně proběhly dvě kontroly žalobkyně na urologické ambulanci (20. 12. 2016 a 21. 3. 2017) s nálezem herniace v ráně a odesláním ke konzultaci na chirurgii. V žalobním návrhu je pominuta skutečnost, že zdravotní obtíže žalobkyně trvají již několik měsíců, byla vyšetřována praktickým lékařem, neurologem a gastroenterologem cca 1 rok, a to bez závěru. Současně je žalobkyně diabetičkou, která v době řešení zdravotních komplikací v [anonymizováno] měla dlouhodobě dekompenzovaný diabetes mellitus prvního typu, nebyla z jasného důvodu dovyšetřena svými lékaři a adekvá