6 C 411/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne 31. 7. 2021 se žalobkyně (návrhem na vydání EPR) domáhala na žalované zaplacení částky 392,80 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu (dále jen„ Nařízení“) a podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní přepravě podepsané v Montrealu dne 28. května 1999 (dále jen„ Montrealská úmluva“). Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně se měla dne 21. 6. 2019 účastnit letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno]. Tento let byl však bez udání důvodu zrušen. Žalobkyně dále uvedla, že jí byly nabídnuty náhradní lety dne 22. 6. 2019, a to let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] a let č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [anonymizováno], nicméně letenku si musela uhradit sama, a to ve výši 7 882 Kč (380,60 EUR). Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu škody podle Nařízení ve výši 250 EUR. Kromě toho žalobkyně uvedla, že jí vznikla další škoda kvůli zrušení předmětného letu. Žalobkyni sice byla proplacena původní letenka, nicméně cena dodatečně zakoupené letenky byla vyšší, a tudíž má nárok na proplacení rozdílu ceny původní a nové letenky. Protože původní letenka byla v hodnotě 4 235 Kč (165,80 EUR) a nově zakoupená měla hodnotu 7 882 Kč (308,60 EUR), má žalobkyně nárok na doplacení rozdílu, který zde činí 3 647 Kč (142,80 EUR). Na základě výše uvedeného žalobkyně požaduje uhrazení částky 392,80 EUR (tj. 250 EUR + 142,80 EUR). 2. Soud rozhodl dne 30. 9. 2021 elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 185497/2021-7, proti kterému žalovaná podala včas odpor, ve kterém namítla opožděné uplatnění nároku s odkazem na § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když tvrdila, že žalobkyně neuplatnila právo na náhradu škody bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců. 3. Žalobkyně v replice k odporu žalované doložila soudu emailové uplatnění nároku ze dne 15. 7. 2019 a předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně žalované dne 5. 8. 2019. 4. Podáním došlým soudu dne 6. 1. 2022 žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou z důvodu, že ke zrušení letu došlo více než 14 dní před plánovaným odletem a ke zrušení letu vedly okolnosti, které je třeba považovat za mimořádné. Za tyto okolnosti označuje žalovaná uzemnění 7 letadel typu [anonymizováno] [číslo] v důsledku rozhodnutí Evropské agentury pro bezpečnost v letecké dopravě i Úřadu pro civilní letectví ČR, ke kterému došlo 12. 3. 2019, a které trvalo až do 27. 1. 2021. V důsledku tohoto rozhodnutí musela žalovaná s okamžitou platností uzemnit 7 letadel, se kterými počítala do provozu a díky tomu, že ani výrobce letadel nemohl predikovat přesný čas návratu letadel do provozu, bylo pro žalovanou velmi složité nasmlouvat jinou volnou kapacitu. Žalovaná uvedla, že se jí během pár týdnu podařilo nasmlouvat 3 náhradní letadla, nicméně z důvodu stále chybějících 4 letadel byla nucena některé linky zrušit, což byl případ i letu žalobkyně. Dále uvedla, že zdejší soud rozsudkem pod č. j. 7 C 104/2020, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 36 C 91/2021, dospěl k závěru, že uzemnění letadel [anonymizováno] [číslo] představuje mimořádnou okolnost, která liberuje žalovanou z toho, aby poskytla cestujícím náhradu ve smyslu Nařízení. 5. V replice došlé soudu dne 8. 2. 2022 žalobkyně poukázala na to, že mezi rozhodnutím o uzemnění a dnem, kdy se měl let uskutečnit, je časový rozdíl více než 3 měsíců. Žalovaná tak měla dost času na to, aby buď zajistila náhradní letadlo, nebo let zrušila s předstihem více než dvou týdnu, což by dle článku 5 odst. 1 písm. c) bodu i) Nařízení nevedlo ke vzniku nároku žalobkyně na náhradu škody podle článku 7 Nařízení. Žalobkyně má za to, že s ohledem na takto dlouhou dobu mezi rozhodnutím o uzemnění a dnem odletu není možné rozhodnutí o uzemnění považovat za mimořádnou okolnost liberující žalovanou z povinnosti stanovené v článku 7 Nařízení. Navíc má za to, že žalovaná neprokázala, že by přijala všechna přiměřená opatření k tomu, aby mimořádné okolnosti, jimž byla dle svého tvrzení vystavena, zabránily zrušení letu. Zrušení letu bylo v tomto případě pouze obchodním rozhodnutím žalované. 6. Při jednání, které soud nařídil na 25. 3. 2022, učinily účastnice nesporným, že se žalobkyně měla dne 21. 6. 2019 účastnit letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], který měl být provozován žalovanou a že žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění dne 9. 7. 2019. Dále žalovaná za nesporné učinila i skutečnosti, že žalobkyně zakoupila původní letenku, a že uhradila cenu náhradních letenek. 7. V průběhu jednání žalovaná dále uvedla, že rezervační systém Amadeus obsahuje informaci o zrušení letu žalobkyně s datem 5. 6. 2019. Žalobkyně odmítla, že by sama rezervaci 5. 6. 2019 zrušila. 8. Na jednání dne 25. 3. 2022 bylo ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované na pozici vedoucího reklamací, zjištěno, že žalovanou předložený výpis ze systému Amadeus uvádí, že rezervace na jméno žalobkyně pod [číslo] byla v systému zrušena dne 5. 6. 2019 v 15:57 hod. s tím, že [číslo] je jedinečný kód, který získá cestující, resp. zprostředkovatel letenku pro cestujícího kupující, při vystavení letenky. 9. Podáním došlým soud 11. 4. 2022 pak žalobkyně uvedla, že letenka byla zakoupena prostřednictvím společnosti [právnická osoba] a soudu předložila emaily prokazující komunikaci mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne 5. 6. 2019, potvrzení o rezervaci letenky, kopii letenky a fakturu [anonymizováno] [číslo]. Dále žalobkyně uvedla, že při rezervaci letenky žalobkyně byl přidělen rezervační kód č. [anonymizováno] (nikoli [číslo]) s tím, že po zaplacení rezervace žalobkyně obdržela od společnosti [právnická osoba] email dne 5. 9. 2019 v 17:5 7:40 hod., který obsahoval již vystavenou elektronickou letenku. 10. Dne 2. 6. 2022 zaslala společnost [právnická osoba] soudu přípis, ve kterém informovala, že let [anonymizováno] [číslo] dne 21. 6. 2019 byl zrušen rozhodnutím letecké společnosti – provozovatele letu [právnická osoba], a že coby zprostředkovatel letu žalobkyni o zrušení letu pouze informovala. Dále uvedla, že důvody zrušení letu jí nejsou známy. 11. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se i přes řádné předvolání nedostavila na jednání dne 7. 9. 2022 a ani včas předem nepožádala o odročení jednání, projednal soud věc postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), tedy bez přítomnosti žalované, a vycházel pouze s obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaná tak znemožnila soudu postupovat podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a vyzvat ji k doplnění důkazů k prokázání jejích tvrzení, zejména tvrzení o zrušení letu více než 14 dní přede dnem odletu a tvrzení o existenci mimořádných okolností, kterým žalovaná nebyla schopna zabránit, i kdyby přijala všechna přiměřená opatření. 12. Z nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování má soud po jejich zhodnocení v souladu s ust. § 132 o.s.ř. za prokázaný tento skutkový stav: 13. Žalobkyně se měla dne 21. 6. 2019 zúčastnit letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] operovaného žalovanou. Letenku zakoupila prostřednictvím společnosti [právnická osoba] dne 5. 6. 2019 a zaplatila za ni částku 4 235 Kč (165,80 Euro). Let byl žalovanou bez uvedení důvodu zrušen a žalobkyni cena letenky žalovanou vrácena. Žalobkyně pak dne 20. 6. 2019 zakoupila náhradní letenku v ceně 7 882 Kč (308,60 EUR). Rozdíl cen náhradních letenek a ceny původní letenky činí částku 3 647 Kč (142,80 EUR). Žalobkyně dne 9. 7. 2019 zaslala žalované výzvu k plnění z titulu náhrady škody, které je předmětem tohoto řízení. Předžalobní výzva pak byla zaslána žalované právním zástupcem žalobkyně dne 5. 8. 2019. 14. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Soud na uvedený případ aplikoval Nařízení, dle kterého mají cestující v případě zrušení nebo významného zpoždění letu právo na náhradu škody podle čl. 5 ve spojení s čl. 7. 16. Podle bodu 12 preambule Nařízení obtíže a nepohodlí způsobené cestujícím zrušením jejich letů by se měly rovněž zmírnit. Toho by mělo být dosaženo povinností dopravců informovat cestující o zrušení letu před plánovaným časem odletu a navíc jim nabídnout přiměřené přesměrování tak, aby cestující mohli provést jiná opatření. Pokud tak neučiní, měli by letečtí dopravci cestující odškodnit s výjimkou případu, kdy ke zrušení letu dojde za mimořádných okolností, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 17. Podle bodu 14 preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým