7 C 370/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 255 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně, předmětem smlouvy bylo přenechání parkovacího stání [anonymizováno] pro osobní vozidlo v objektu garáží v ulici [ulice] [číslo] [obec a číslo]. Po zániku právní předchůdkyně žalobkyně (v důsledku rozdělení formou rozštěpení sloučením mj. s žalobkyní) se správcem objektu garáží stala žalobkyně, která je i vlastníkem objektu. Žalovaný se zavázal za pronájem parkovacího stání hradit měsíční parkovné ve výši 1 251 Kč včetně DPH. Za měsíce leden až květen 2021 však ničeho neuhradil, celkem tedy jeho dluh činil 6 255 Kč. Ač žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě, žalovaný ničeho neuhradil a nereagoval ani na předžalobní výzvu. Proto žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky, úhradu příslušenství nepožadovala. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že byl od [datum] do [datum] ve výkonu trestu, a že mu tudíž žádná upomínka nebyla doručena. Žádal o splátkový kalendář a vyřešení věci mimosoudní cestou. 3. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným o úhradě dlužné částky komunikovala v květnu a červnu, tedy před jeho nástupem do výkonu trestu. S mimosoudním řešením věci vyslovila nesouhlas, byla však ochotna přistoupit na úhradu ve splátkách, byla-li by dohoda o splátkách tak, jak jí navrhla, schválena soudem. 4. Žalovaný je ve věci již nevyjádřil. 5. O věci bylo rozhodováno na jednání konaném dne [datum]. Dle § 101 odst. 3 bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalovaného, neboť ač byl řádně obeslán, k jednání se nedostavil ani se z něj neomluvil ani nepožádal o jeho odročení. Žalobkyně na jednání sdělila, že žalovaný stále ničeho neuhradil. Navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve dvou splátkách. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 7. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit žalovanému parkování osobního vozidla na parkovacím místě A3076 v objektu garáží v ulici [ulice] [číslo] [obec a číslo], a žalovaný se zavál platit parkování 1 251 Kč včetně DPH ve výši 21 % měsíčně (zjištěno ze smlouvy o podnájmu nebytových prostor ze dne [datum]). Objekt garáží je ve vlastnictví žalobkyně (zjištěno z výpisu z výpisu z listu vlastnictví k objektu). Mezi stranami je nesporné, že žalovaný parkovné za měsíce leden až květen 2021 neuhradil. Ač žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužného parkovného, žalovaný dosud ničeho neuhradil (zjištěno z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze dnů [datum], [datum] a [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum]). 8. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o podnájmu dle § 2215 a násl. o. z. Žalovanému bylo v souladu se smlouvou umožněno užívání parkovacího stání, avšak žalovaný v rozporu se smlouvou neuhradil 5 měsíčních plateb nájemného. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit dlužné nájemné v celkové výši 6 255 Kč. 10. Soud dodává, že nevešel na argumentaci žalovaného, že mu vzhledem k výkonu trestu nebyla doručena žádná upomínka k úhradě dlužné částky, neboť z provedeného dokazování vyplývá, že upomínky byly žalovanému zaslány v době před nástupem do výkonu trestu. 11. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 255 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč za DPH. S ohledem na návrh žalobkyně soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve dvou splátkách tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.