8 C 151/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku s tím, že mu žalovaná dluží televizní poplatky. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Žalovaná neuhradila televizní poplatek za měsíce [číslo] až [číslo] v měsíční výši 135 Kč, celkem 4 590 Kč. Do prodlení s úhradou této částky se dostala dle z. č. 348/2005 Sb. vždy po splatnosti poplatku, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, žalobce kapitalizoval úrok z prodlení k datu [datum] na částku 707,73 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná dluží televizní poplatky za výše specifikované období podle z. č. 348/2005 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušálních nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2x 100 Kč (předžalobní výzva, žaloba) podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1447/18.