8 C 272/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako poplatník televizního poplatku tento neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto povinnost žalovaný splnil dne [datum]. Žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce [číslo], [číslo] až [číslo], tedy 11x 135 Kč, celkem 1 485 Kč. S úhradou této částky se dostal rovněž do prodlení, vždy po splatnosti poplatku. Celkový zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován na částku 88,54 Kč k datu [datum]. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako poplatník televizního poplatku tento v uvedeném období neuhradil. Nárok žalobce vyplývá z ust. z. č. 348/2005 Sb. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek je povinen uhradit úrok z prodlení určený předpisy práva občanského, tento úrok byl kapitalizován žalobcem ke dni podání žaloby. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušálních nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2x 100 Kč (předžalobní výzva, žaloba) podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1447/18.