10 C 129/2023-38 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31.3.2023 domáhal zaplacení dle výroku v rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnil tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb a zřízen běžný účet. Dne 23.9.2021 uzavřel žalovaný s původním věřitelem smlouvu o půjčce, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a banka mu zapůjčila částku 50.000 Kč, kterou byl povinen hradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách do celkové výši 84.394,88 Kč a 2.700 Kč na pojistném. Žalovaný uhradil na půjčce 2.370,83 Kč a zbývající částku neuhradil. Následně došlo ke sloučení [právnická osoba] s nástupnickou společností [právnická osoba] dne 14.9.2021 a dne 13.9.2022 banka postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh 59.633,30 Kč a sestával z nesplacené jistiny dluhu ve výši 47.629,17 Kč z nesplaceného smluvního úroku ve výši 5.465,58 Kč ze zákonného úroku z prodlení ve výši 41,09 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5.000,46 Kč a poplatku ve výši 1.497 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač byl o to upomenut. K osobě žalovaného soud zjistil, že je neznámého pobytu, proto mu byl usnesením ze dne 9.10.2023, č.j. 10 C 129/2023-32, ustanoven opatrovník. Opatrovnice sdělila, že se jí nepodařilo s žalovaným spojit, proto ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobce je zapsaný do obchodního rejstříku jako společnost s ručením omezeným. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky a potvrzení o provedení transakce bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, na základě které banka pro žalovaného zřídila běžný účet a nedílnou součástí této rámcové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Následně uzavřel žalovaný s touto bankou smlouvu o půjčce, rovněž s všeobecnými obchodními podmínkami a banka mu poukázala částku ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách počínaje dnem 23.10.2021 v měsíční výši 2.420 Kč a na dále stanovené pojistné. Roční úroková sazba byla stanovena na 37,90% ročně. Z předžalobních upomínek bylo prokázáno, že žalovaný řádně a včas půjčku nehradil, zaplatil pouze 2.370,83 Kč. Zbývající částku neuhradil, ač o to byl upomenut. Dne 14.9.2021 došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba] s nástupnickou společností [právnická osoba], která dne 13.9.2022 postoupila svou pohledávku žalobci. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny dluhu ve výši 47.629,17 Kč, z nesplaceného smluvního úroku ve výši 5.465,58 Kč, z nesplaceného zákonného úroku z prodlení ve výši 41,09 Kč a z částky ve výši 6.497,46 Kč, a to vše ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 13.9.2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač byl o to opakovaně upomenut. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, což činí za období od 25.5.2022 do 6.9.2022 částku 5.000,46 Kč. Shora uvedené listinné důkazy soud posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba], právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které mu banka poskytla půjčku ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, což však neučinil, a na jistině dluhu tak dluží 47.629,17 Kč, na nesplaceném smluvním úroku do dne 13.9.2022 částku 5.465,58 Kč a dále na zákonném úroku z prodlení 41,09 Kč a na smluvní pokutě 5.000,46 Kč. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora uvedené právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které banka jako zapůjčitel půjčila žalovanému jako vydlužiteli finanční prostředky, které byl povinen žalovaný jako vydlužitel vrátit zapůjčiteli, včetně sjednaných poplatků a úroků, což však neučinil, dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je povinen uhradit jistinu dluhu, sjednané úroky, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.105 Kč, dále 3 úkony právní pomoci podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3.220 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH ve výši 2.218 Kč, vše v celkové částce 14.883 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byla ustanovena opatrovnice, které vznikly náklady se zastoupením žalovaného, soud přiznal opatrovnici odměnu za zastupování za 2 úkony po 3.220 Kč a 2 režijní paušály po 300 Kč, vše v celkové částce 7.040 Kč.