11 C 89/2021-143 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se podanou žalobou dne 16. 3. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 510 000 Kč s příslušenstvím z titulu přeplatku zápůjček poskytnutých mu žalovaným. Dle žalobních tvrzení žalovaný zapůjčil žalovanému v průběhu roku 2015 a 2016 celkem 500 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalobce dne 7. 12. 2015 částku 100 000 Kč, 7. 12. 2015 částku 100 000 Kč, 4. 3. 2016 částku 100 000 Kč a 16. 9. 2016 částku 200 000 Kč. Celkovou výši těchto poskytnutých zápůjček však žalobce přeplatil, když celkem vrátil žalovanému 1 010 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného dne 16. 3. 2018 částku 240 000 Kč, 22. 3. 2018 částku 240 000 Kč, 27. 3. 2018 částku 240 000 Kč, 9. 5. 2018 částku 50 000 Kč a 7. 6. 2018 částku 240 000 Kč. Dle žalobce byly tyto tvrzené skutečnosti doloženy a prokázány již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , spisová značka, , v němž žalovaný zažaloval žalobce o zaplacení částky 193 314 Kč, kterou měl žalovaný žalobci zapůjčit a kterou následně žalobce neměl žalovanému dle dohody vrátit. Dle tvrzení žalobce však v rámci procesu dokazování u Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplynulo, že žalobce nejenže vrátil žalovanému všechny jím zapůjčené finanční prostředky, ale dokonce přeplatil celkovou výši poskytnutých zápůjček právě o žalovanou částku 510 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě uvedené částky ve lhůtě 7 dnů, avšak bezvýsledně. Žalobce současně požádal o přiznání zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný neuznal žalobu uplatněný nárok a žalobu navrhl zamítnout. Předně namítal, že v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5, zahájeném k jeho žalobě proti žalovanému o zaplacení nevrácených zápůjček ve výši 193 314 Kč, nebylo provedeno žádné dokazování, neboť z důvodu zpětvzetí žaloby došlo k zastavení řízení. Žalobu v uvedené věci vzal žalovaný zpět nikoliv v důsledku prokázání sporného tvrzení žalobce o existenci přeplatku zápůjček, ale z toho důvodu, že byl nepravdivými tvrzeními žalobce a jeho chováním vůči své osobě dotčen a zklamán tak, že již neměl zájem na tom, aby Obvodní soud pro Prahu 5 věc projednal. K tomu doplnil, že žalobce je jeho synovcem, kterému vždy pomáhal, poskytoval lékařské služby a byl s ním v přátelském vztahu až do doby nástupu žalobce do výkonu trestu v roce 2018.K finančním transakcím mezi účastníky žalovaný potvrdil, že mu žalobce v roce 2018 vrátil částku 1 010 000 Kč. Současně však namítal, že mimo zápůjček uvedených v žalobě ve výši 500 000 Kč, poskytoval žalobci v předchozím období další statisícové částky formou zápůjček, a to bezhotovostním i hotovostním způsobem, přičemž žalobce k zápůjčkám vystavoval žalovanému písemná potvrzení - smlouvy o půjčkách, a to vždy zpětně, tedy poté, co mu byly finanční prostředky žalovaným předány či připsány na jeho účet. Ve shodě s žalobními tvrzeními tedy žalovaný takto bezhotovostně zapůjčil žalobci dne 7. 12. 2015 dvakrát částku 100 000 Kč (potvrzeno následnou smlouvu ze dne 20. 12. 2015), dne , právnická osoba, . 2016 částku 100 000 Kč (potvrzeno následnou smlouvou ze dne 7. 3. 2016), dne 15. 9. 2016 částku 100 000 Kč a dne 16. 9. 2016 100 000 Kč (potvrzeno následnou smlouvou ze dne 26. 9. 2016). Nad to mu dle písemné smlouvy o půjčce ze dne 3. 4. 2015 zapůjčil částku 600 000 Kč a dne 22. 1. 2016 mu předal v hotovosti další částku 102 314 Kč, a to dle smlouvy o půjčce z téhož data. Ohledně částky 600 000 Kč žalovaný doplnil, že šlo o souhrn půjček poskytnutých žalobci před datem smlouvy ze dne 3. 4. 2015, kterou žalobce vyhotovil až poté, a to na žádost žalovaného jako doklad k finančním prostředkům, které již v minulosti žalobci předal. Uvedená částka 600 000 Kč zahrnuje částky vložené na účet žalobce ve výši 100 000 Kč dne 25. 7. 2014, 100 000 Kč dne 15. 12. 2014 a 103 000 Kč dne 24. 3. 2015, tj. bezhotovostně 303 000 Kč, přičemž ve zbytku 297 000 Kč se jednalo o peníze předané žalobci v hotovosti. Celkem tak na zápůjčkách žalovaný poskytl žalobci finanční prostředky ve výši 1 202 314 Kč, z čehož mu žalobce vrátil pouze 1 010 000 Kč.3. Žalobce odmítl procesní obranu žalovaného a nadále setrval na důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Poukázal na obsah žaloby žalovaného v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5, z něhož má jednoznačně vyplývat, že veškeré závazky mezi účastníky z doby před rokem 2015 byly vyrovnány a že žalovaný nepožadoval po žalobci zaplacení žádné starší půjčky. Na rozdíl od žalovaného dále žalobce ve svém podání ze dne 3. 6. 2021 tvrdil, že o každé transakci mezi účastníky byla nejdříve sepsána listina (smlouva o půjčce) a teprve následně došlo k odeslání peněz žalovaným žalobci, a že všechny finanční prostředky byly vždy převáděny výhradně bezhotovostně, k žádnému předání hotových peněz žalovaným žalobci nikdy nedošlo. V podání ze dne 31. 8. 2021 žalobce nesporoval zápůjčky od žalovaného v celkové výši 803 000 Kč (500 000 Kč za období od 7. 12. 2015 do 16. 9. 2016 dle smluv z 20. 12. 2015, 7. 3. 2016, 26. 9. 2016, a 303 000 Kč za předchozí období od 25. 7. 2014 do 25. 5. 2015 na základě dřívějších smluv, kterými žalobce již nedisponuje). Taktéž nerozporoval uzavření všech písemných smluv o půjčkách, doložených do spisu, vlastnoručnost svých podpisů na nich a rovněž ani tvrzení žalovaného, že tyto smlouvy vyhotovoval žalobce. Popřel však všechny žalovaným tvrzené hotovostní zápůjčky (pozn. soudu - tj. částky 297 000 Kč a 102 314 Kč). Zapůjčené částky žalobce žalovanému splácel, za období od 6. 6. 2014 do 7. 6. 2018 mu vrátil 1 260 000 Kč (dne 6. 6. 2014 ve výši 250 000 Kč a za další období od 16. 3. 2018 do 7. 6. 2018 již uváděných 1 010 000 Kč), přičemž první žalobcem odeslaná částka dne 6. 6. 2014 ve výši 250 000 Kč představovala splátku žalovaným následně poskytnutých finančních prostředků (viz cit. podání žalobce z 31. 8. 2021). K vysvětlení vzniklého přeplatku 510 000 Kč žalobce uvedl, že v době uskutečňování transakcí na jaře 2018 neměl přehled o platbách, a také byl pod tlakem žalovaného, tudíž si v dané době vůbec nepřipouštěl, že by mohl žalovanou částku přeplatit. V souvislosti se svým trestním řízením a následným výkonem trestu odnětí svobody totiž měl a má značně omezenou možnost zabývat se všemi svými záležitostmi, nemá přístup ke svému bankovnímu účtu č. , č. účtu, v internetovém bankovnictví, veškeré kvartální přehledy o účtech jsou mu poskytovány výlučně v papírové formě. V roce 2018 došlo ke zpoždění a bankovní výpisy za druhé čtvrtletí roku 2018 mu byly zaslány opožděně. V tomto období, kdy žalobce prožíval stresovou zátěž, na něj i jeho manželku žalovaný vyvíjel nátlak s vrácením poskytnutých finančních prostředků. Pod tímto tlakem a v důsledku absence přehledu o platbách tak vznikl uvedený přeplatek, přičemž žalobce na tuto skutečnost přišel až v okamžiku, kdy na něj žalovaný podal žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 5.Následně, v rozporu s předchozím podáním ze dne 31. 8. 2021, začal žalobce od podání ze dne 14. 2. 2022 změnil svá skutková tvrzení ohledně částek 250 000 Kč a 303 000 Kč a začal tvrdit, že bezhotovostně připsané částky v souhrnné výši 303 000 Kč, zaslané žalovaným na účet žalobce v době od 25. 7. 2014 do 25. 3. 2015, nebyly zápůjčkou poskytnutou žalobci ze strany žalovaného, ale naopak se v rozsahu částky 250 000 Kč mělo jednat o vrácení zápůjčky, kterou žalobce poskytl žalovanému dne 6. 6. 2014 na pořízení osobního automobilu žalovaným (připsána na účet žalovaného dne 9. 6. 2014). Tato skutečnost má, dle žalobce, vyplývat i z označení platby „smlouva o půjčce“ uvedeném na výpisu z účtu žalobce, když jiné platby, kterými žalobce vracel žalovanému zápůjčky, jsou označovány jako „smlouva o půjčce splátka“. Přeplatek ve výši 53 000 Kč nebyl žalobce schopen objasnit, přičemž ohledně případného nároku žalovaného na vrácení tohoto přeplatku 53 000 Kč vznesl žalobce námitku promlčení.4. Žalovaný vyslovil nesouhlas s doplněnými a změněnými žalobními tvrzeními. Předně odmítl, že částku 510 000 Kč měl žalobce poukázat na účet žalovaného omylem z toho důvodu, že si žalobce neměl být vědom toho, kolik finančních prostředků mu měl žalovaný zapůjčit, a z důvodu, že v době vyplácení finančních prostředků měl žalobce jednat ve stresu a pod nátlakem žalovaného. Rovněž odmítl tvrzení žalobce o tom, že měl činit nátlak na manželku žalobce. K řízení vedenému Obvodního soudu pro Prahu 5 žalovaný uvedl, že tam svůj žalobní nárok opřel pouze o pět konkretizovaných smluv o půjčce, přičemž v uvedené žalobě se nikde nezmínil o tom, že by závazky, vzniklé mezi účastníky před rokem 2015, byly jakkoliv vypořádány. Za zcela nepravdivé označil změněné tvrzení žalobce o tom, že částka 303 000 Kč, zaslaná žalovaným na účet žalobce 25. 7. 2014, 15. 12. 2014 a 25. 3. 2015, byla vrácením zápůjčky poskytnuté žalovanému žalobcem v částce 250 000 Kč na nákup osobního automobilu žalovaného. Potvrdil, že částku 250 000 Kč skutečně potřeboval na úhradu celkové kupní ceny osobního automobilu, popřel však, že by mu tuto částku půjčoval žalobc