19 C 222/2020-69 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok každého ze žalobců na zaplacení částky 250 EUR spolu s příslušenstvím, kterého se domáhali po žalované s odůvodněním, že dne [datum] se účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do Burgasu operovaného žalovanou. Odlet z [obec] byl plánován na 6:25 hodin a přílet do Burgasu v 9.15 hodin, nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil v 11:15 hodin a do cílové destinace žalobci dorazili až v 13:40 hodin, tedy s více jak 3 hodinovým zpožděním. 2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že let žalobců měl být původně operován letounem [registrační značka] toto letadlo se však v noci před letem žalobců při přistání v [obec] střetlo s ptákem, došlo k poškození na náběžné hraně stabilizátoru a muselo dojít k uzemnění letadla. Žalované se nicméně ještě v době, kdy letová způsobilost tohoto letounu nebyla jasná, podařilo zajistit nové letadlo [registrační značka] Toto však bylo na pravidelné údržbě a po skončení údržby muselo přeletět z [obec] do [obec]. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, proti němuž není odvolání přípustné, písemné zdůvodnění tohoto rozsudku je proto vyhotoveno v rozsahu dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci se dne [datum] účastnili letu provozovaného žalovanou pod č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do Burgasu s předpokládaným časem odletu v 6:25 hodin a předpokládaným časem přistání v Burgasu v 9.15 hodin. Soud má dále za prokázané, že skutečný čas příletu byl o více než 3 hodiny zpožděn, když letadlo odletělo z [obec] až v 12:27 hod. Soud má dále za prokázané, že předmětný let mělo operovat letadlo [registrační značka] u kterého však bylo dne [datum] zjištěno při kontrole poškození náběžné strany stabilizátoru z důvodu srážky s ptákem a že pro tento defekt nemohlo být letadlo nasazeno na let žalobců. Tato kontrola byla ukončena dne [datum] v 0:20 a na předmětný let bylo nasazeno náhradní letadlo [registrační značka] 5. Z úřední činnosti, a to zejména z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je dále soudu známé, že náhradní letadlo nemohlo být z důvodu plánované údržby nasazeno dříve a že tento letoun byl prvním strojem, který mohl letadlo reg. zn. [anonymizováno] nahradit. Tuto skutečnost zároveň žalobci při jednání konaném dne [datum] nesporovali. 6. Podle ustanovení bodu čl. 5 bodu 3 shora uvedeného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“), provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 7. Podle rozhodnutí ESD sp. zn. C -315/15, ze dne 4. 5. 2017, nejsou střet letounu s ptákem ani případné poškození letounu, které je důsledkem tohoto střetu, vnitřně spjaty se systémem fungování letounu, a tudíž nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole. Zmíněný střet proto musí být kvalifikován jako "mimořádná okolnost" ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení. 8. Podle ustanovení čl. 14 a 15 Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. Za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 9. Vzhledem k tomu, že ke zpoždění došlo v důsledku mimořádné okolnosti, která se vymyká běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a jeho možné účinné kontrole, a žalovaná zároveň přijala veškerá přiměřená opatření, aby bylo zpoždění letu co nejnižší, resp. aby k němu nedošlo, dospěl soud k závěru, že nárok je nedůvodný a žalobu zamítnul. Soud konstatuje, že vzhledem k nočním hodinám, ve kterých bylo poškození letadla zjištěno, nezbytného přeletu náhradního letadla z [obec] do [obec] a toho, že jediné letadlo, které měla žalovaná v tu chvíli k dispozici, bylo na pravidelné údržbě, považuje soud takto přijatá opatření k zamezení zpoždění (resp. jeho zmírnění) za dostatečná. Nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby měla kdykoliv k dispozici náhradní letoun pro případ mimořádných okolností, nadto v každé destinaci, ve které lety operuje. Pokud žalobci argumentovali tím, že v souladu s rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci C -22/11, [anonymizována dvě slova] proti [příjmení] [jméno] nelze přihlédnout k mimořádným okolnostem týkajících se jednotlivého letadla v jiný den, než se měl uskutečnit předmětný let, pak soud uvádí, že toto rozhodnutí nelze aplikovat na řešenou situaci. Uvedené rozhodnutí se týkalo zcela odlišného skutkového stavu, kdy za mimořádnou okolnost nebylo uznáno přeorganizování letů dopravcem z důvodu stávky tak, že byly dotčeny i navazující lety cestujících, jejichž letů se stávka nijak netýkala. V řešeném případě se však mimořádná okolnost (srážka s ptákem) týkala přímo letadla operujícího předmětný let a k mimořádné situaci došlo při letu bezprostředně předcházejícímu letu žalobců. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř. tak, že žalobci jsou každý povinen uhradit žalované částku ve výši 100 Kč, celkem tedy 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.