4 C 210/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, na jehož základě by soud uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru – konsolidace, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 274 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 13,20 % ročně a platit poplatky za poskytování bankovních služeb. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však porušila své závazky z úvěrové smlouvy, když byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila. Dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka v žalované výši pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována. Žalovaná dluh neuhradila ani přes výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela její právní předchůdkyně z údajů poskytnutých žalovanou v Žádosti o úvěr – Konsolidace půjček ze dne [datum]. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru se vychází z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 12 000,00 Kč. Žalovaná dále v Žádosti o úvěr uvedla, že je na dobu neurčitou zaměstnána, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 40 000,00 Kč. Z interních zdrojů právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že vůči ní měla žalovaná v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 774,33 Kč a z externích zdrojů dále zjistila, že žalovaná měla v době podání Žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 746,00 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení žalované, jak je popsáno výše, právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalované vyhověla a konsolidovala jeden interní závazek žalované úvěrem 274 000,00 Kč, když výše nové splátky byla 4 635,89 Kč. 4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaná bez omluvy k jednání nedostavila. Právní zástupce žalobkyně se ústního jednání účastnil. 5. Z provedených listinných důkazů soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru – konsolidace, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 274 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úroky a poplatky za poskytování bankovních služeb. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaná zavázala uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný (prokázáno výpisy z úvěrového účtu za roky 2020, 2019, [číslo], [číslo], [číslo] a 2015, změnou produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, výpisy z úvěrového účtu za rok 2014 a za prosinec 2013 a platební historií žalované ke smlouvě [číslo] u [jméno] [příjmení] [příjmení]). Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované s pozitivním výsledkem (prokázáno vyjádřením k procesu posouzení úvěrových schopností od [jméno] [příjmení] [příjmení], klient [celé jméno žalované] z [datum] a platební historií žalované ke smlouvě [číslo] u [jméno] [příjmení] [příjmení]). Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh plnila, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že neuhradila ničeho. 6. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž tyto považuje soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nároky žalobkyně jsou odůvodněny ust. § 2395 o. z. a § 2048 o. z. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy, poskytla žalované úvěr, žalovaná naopak své závazky ze smlouvy řádně neplnila, když neuhradila sjednané splátky. Žalobkyni přiznaná částka sestává z jistiny úvěru (108 826, 96 Kč) a poplatků a smluvní pokuty (3 098,83 Kč). Žalovaná neprokazovala ani netvrdila, že by spornou částku uhradila, když zůstala v průběhu řízení zcela pasivní. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. S ohledem na to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 166,8 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 111 925,79 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za 6 úkonů dle § 11 a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum]) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 280 Kč ve výši 7 408,8 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.