4 C 254/2023-67 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 875,13 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení se jedná o dluh žalované vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, případně vázaný úvěr až do výše úvěrového limitu 150 000 Kč. Úroková sazba činila 1,74 % měsíčně. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky a ostatními nároky splatit splátkami ve výši minimálně 1 500 Kč měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná přistoupila k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, čímž se dále zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu. Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební karty Cofidis a rámcová smlouva o platebních službách. Na základě smlouvy žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 186 801,75 Kč, na nějž splátkami uhradila celkem 448 327 Kč, z nichž byla částka 72 267,98 Kč užita k úhradě pojistného, částka 194 580,37 Kč byla užita k úhradě úroků, částka 167 926,66 Kč byla užita k úhradě jistiny, částka 8 350 Kč byla užita k úhradě náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky a částka 5 202 Kč byla užita na úhradu dalších poplatků spojených s kartou Cofidis. S ohledem na prodlení žalované se splácením žalobkyně od smlouvy o úvěru dopisem odeslaným dne [datum] odstoupila, přičemž odstoupení nabylo účinnosti nejpozději [datum]. Odstoupením došlo k zesplatnění nesplacené části jistiny i dalších peněžitých závazků ze smlouvy o úvěru. Neuhrazenou část jistiny ve výši 18 875,13 Kč žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Usnesením ze dne 15. 8. 2023, č. j. 9 C 230/2023-51 Obvodní soud pro Prahu 10 vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 6. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci nařídil jednání na [datum]. K tomuto jednání řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se nedostavila, ani se z jednání neomluvila, ač měla vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků. 5. Z provedených listinných důkazů soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalované v období od [datum] do [datum] průběžně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 186 801,75 Kč, které žalovaná následně splácela, přičemž část jejích splátek byla užita k úhradě úroku, pojistného, nákladů spojených s vymáháním pohledávek a poplatků spojených s kartou [anonymizováno]. Na jistinu žalovaná uhradila celkem 167 926,65 Kč (prokázáno rámcovou smlouvou o pojištění [číslo] a všeobecnými obchodními podmínkami č. [spisová značka], splátkovým kalendářem žalované k číslu smlouvy [číslo], přehledem zákaznického účtu žalované [číslo] ze dne [datum] od února 2007 do července 2022). Od roku 2014 žalovaná hradila splátky úvěru nepravidelně s postupně narůstajícími prodlevami (prokázáno přehledem zákaznického účtu žalované [číslo] ze dne [datum] od února 2007 do července 2022). Žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem odeslaným žalované [datum] z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě zůstatku dluhu, přičemž další oznámení o odstoupení bylo žalované zasláno ještě [datum] (prokázáno Odstoupením od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámením o zániku pojištění ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně poštovních podacích archů). 6. Z dalších provedených listin soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí. 7. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž tyto považuje soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2395 o. z. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy, prokazatelně opakovaně poskytla žalované úvěr, žalovaná naopak své závazky ze smlouvy řádně neplnila, když neuhradila všechny sjednané splátky. Žalobkyně proto v souladu od smlouvy o úvěru odstoupila a dluh žalované zesplatnila. Žalobkyni přiznaná částka ve výši 18 875,13 Kč sestává z rozdílu mezi čerpaným úvěrem a výší uhrazených splátek při zohlednění dalších nároků žalobkyně hrazených splátkami přednostně. Žalovaná pak neprokazovala ani netvrdila, že by spornou částku uhradila, když zůstala v průběhu řízení zcela pasivní. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. S ohledem na to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 840,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 875,13 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 860 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.