5 C 126/2022 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 24. 11. 2022 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 318 705 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že dne 15. 5. 2012 uzavřela žalovaná, coby zhotovitel, se žalobcem, coby objednatelem, realizační smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí dodatečných služeb při sanaci ekologických škod – zpracování projektové dokumentace a inženýrská činnost pro akci sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u , adresa, – dodatečné služby ve znění uzavřených dodatků. Smluvní strany si mimo jiné sjednaly za účelem zajištění plnění povinností povinnost zhotovitele sjednat a držet v platnosti ve prospěch objednatele bankovní záruku. Dle článku II. bodu 2.7 smlouvy byl zhotovitel povinen vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky doručit objednateli bankovní záruku novou, příp. doklad o prodloužení stávající bankovní záruky. Pokud zhotovitel tuto povinnost řádně a včas nesplní, má zhotovitel dle článku II. bodu 2.8 smlouvy právo od smlouvy odstoupit. Dle článku VII. bodu 7.3 smlouvy má objednatel právo na každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od smlouvy uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 10 % z ceny za provedení díla bez DPH, a to v souladu s článkem II. bodem 2.1 smlouvy. Vzhledem k tomu, že platnost původní bankovní záruky trvala do 13. 12. 2018, měla žalovaná povinnost doručit žalobkyni novou bankovní záruku, popř. prodloužení té stávající, a to nejpozději dne 30. 11. 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že doklad o prodloužení bankovní záruky nebyl žalobkyní nikdy doručen, došlo k porušení uvedeného článku II. bodu 2. smlouvy, potažmo k založení práva žalobkyně na smluvní pokutu dle článku VII. bodu 7.3 smlouvy ve výši 318 705 Kč, to je 10 % z ceny díla ve výši 3 187 050 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 31. 12. 2018, přičemž žalovaná ani v poskytnuté lhůtě do 21. 1. 2019 pokutu neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani co do základu ani co do výše, a to z několika důvodů. Žalovaná uvedla, že předně není v řízení pasivně legitimována, dále, že nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl a dále, že výše smluvní pokuty je zjevně nepřiměřená. Žalovaná uvedla, že v souvislosti s projektem sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u , adresa, byly mezi stranami uzavřeny celkem tři smlouvy, a to jednak realizační smlouva ze dne 30. 3. 2010 následně doplněna dodatkem č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2013 a dodatkem č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2013, kdy se jednalo o smlouvu č. , adresa, (dále také jen č. , hodnota, ). Dále byla uzavřena realizační smlouva č. , adresa, ze dne 15. 5. 2012 doplněná dodatkem č., hodnota, ze dne 19. 12. 2013 a dodatkem č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2013 (dále také jen smlouva číslo , adresa, ). A dále byla uzavřena smlouva o dílo č. , adresa, ze dne 29. 5. 2017 (dále také jen smlouva č. , adresa, ). Předmětem smlouvy č. , adresa, byla příprava projektové dokumentace uvedeného projektu, předmětem smlouvy č. , adresa, bylo rozšíření projektových prací oproti předmětu smlouvy č. , adresa, a předmětem smlouvy č. , adresa, bylo rozdělení již zpracované projektové dokumentace vypracované podle smluv č. , adresa, a č. , adresa, , a to na dvě části tak, aby zakázku bylo možné zadat ve dvou etapách. Podle čl. 2.7 smlouvy č. , adresa, poskytla žalovaná žalobci před uzavřením této smlouvy bankovní záruku ve výši 10 % z ceny díla, tedy ve výši 2 876 000 Kč. Obdobně podle čl. 2.7 smlouvy č. , adresa, poskytla žalovaná žalobci před uzavřením smlouvy bankovní záruku ve výši 10 % z ceny díla, tedy ve výši 320 000 Kč. Ve smlouvě č. , adresa, strany poskytnutí bankovní záruky neujednaly. Jediný akcionář žalovanéh rozhodl o rozdělení společnosti žalované odštěpením sloučením vyčleněné části jejího jmění z existujících společností, a to společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , , jméno FO, , IČ , IČO, (nástupnická společnost). Ke dni zápisu rozdělení, tj. ke dni 1. 1. 2020 přešla na nástupnickou společnost část jmění rozdělované společnosti žalované, a to včetně smluv č. , adresa, , č. , adresa, a č. , adresa, a k nim příslušejících děl písemností, dat, materiálu zásob, výrobků, polotovarů, nedokončené výroby, pohledávek a práv. Ke dni 1. 1. 2020 tedy přešla smlouva č. , adresa, a vše s ní související na společnost , právnická osoba, . , právnická osoba, s tím na společnost , právnická osoba, . přešel i závazek na uhrazení smluvní pokuty, který je předmětem žaloby. Žalovaná tak není v tomto řízení pasivně legitimována a již z toho důvodu by podaná žaloba měla být zamítnuta. Žalovaná dále uvedla, že bez ohledu na námitku absence pasivní legitimace má žalovaná za to, že žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl, neboť smluvní pokuta jako zajišťovací prostředek je závislá na existenci hlavního závazku, který je danou smluvní pokutou zajištěn. V případě smlouvy ř. , adresa, ovšem původní závazek, ke kterému náleží utvrzení danou smluvní pokutou, již ve chvíli domnělého vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu neexistoval. Její povinnost udržovat bankovní záruku podle čl. 2.7 smlouvy č. , adresa, zanikla v důsledku uzavření smlouvy č. , adresa, . Na základě smlouvy č. , adresa, došlo ke zpracování díla projektové dokumentace, vytvořené podle smlouvy č. , adresa, a č. , adresa, . Současně došlo k privativní novaci ve smyslu § 1902 občanského zákoníku u dosud nesplněných závazků z těchto smluv. V důsledku zpracování původní projektové dokumentace na novou věc - dvě projektové dokumentace, vzniklé rozdělením tak, aby projekt bylo možné zadat ve dvou po sobě jdoucích nezávislých etapách, jak si přál žalobce, bylo zřejmé, že doposud nedodané plnění podle původní projektové dokumentace již po uzavření smlouvy č. , adresa, není možné a nemůže být poskytnuto. Plnění podle smlouvy č. , adresa, a plnění podle smluv č. , adresa, a č. , adresa, vedle sebe neobstojí. Nadále mohlo být plněno výhradně na základě nové smlouvy č. , adresa, , na jejímž základě došlo k vypracování nové projektové dokumentace. Tuto skutečnost ostatně potvrzuje i čl. 1.1 smlouvy č. , adresa, , podle kterého autorský dozor při realizaci první etapy stavby podle upravené projektové dokumentace bude provádět zhotovitel za podmínek realizační smlouvy č. , adresa, . Provádění autorského dozoru, avšak bylo již obsaženo jako dílčí předmět plnění smlouvy č. , adresa, . Pokud by mělo jít jen o úpravu existujících závazků a nikoliv o novaci celého závazku, strany mohly pokračovat v praxi uzavírání dodatků (jako to činily v případě dodatku ke smlouvě č. , adresa, a smlouvě č. , adresa, ). Pokud by plnění podle smlouvy č. , adresa, a plnění podle smluv č. , adresa, a č. , adresa, vedle sebe měla obstát, nebylo by podobného ujednání vůbec potřeba. Plnilo by se bez dalšího na základě smlouvy č. , adresa, . Protože to však po uzavření smlouvy č. , adresa, již nebylo možné, byla ohledně části plnění „provádění autorského dozoru po dobu provádění stavby“ odkazem v čl. 1.1 smlouvy č. , adresa, inkorporována část smlouvy č. , adresa, . Závazky poskytnout plnění podle smlouvy č. , adresa, a smlouvy č. , adresa, , která do uzavření smlouvy č. , adresa, poskytnuta nebyla, na které smlouva č. , adresa, nepamatuje, zanikly. Zanikl tedy i závazek žalovaného udržovat bankovní záruku podle čl. 2.7 smlouvy č. , adresa, . Pro neexistenci hlavního závazku ze smlouvy č. , adresa, udržovat bankovní záruku, ode dne uzavření smlouvy č. , adresa, , tak takový závazek ani nemohl být platně zajištěn institutem smluvní pokuty. Ze strany žalované tak nemohlo dojít k porušení neexistujícího závazku a žalobci v důsledku toho nemohlo vzniknout právo na uplatnění smluvní pokuty. Žalovaná dále namítala, že i kdyby soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty je co do základu dán, nemůže mu být nárok přiznán v uplatňované výši. Žalobcem požadovaná výše smluvní pokuty je vzhledem k okolnostem zcela zjevně nepřiměřená a měla by být soudem moderována. Jako důvody pro moderaci žalovaná uvedla zejména to, že stejná výše smluvní pokuty mohla být žalobcem uplatněna i v případě, kdyby žalovaná vůbec neprovedla dílo, které je předmětem smlouvy. Dále případné pohledávky žalobce byly navíc zajištěny prostřednictvím zádržného či pojištěním odpovědnosti žalované za škodu. Žalovaná poukázala na to, že v důsledku průtahů na straně žalobce došlo ke značnému zpoždění při realizaci celého projektu a tím i ke značnému, předem nepředpokládanému prodloužení doby, po kterou měla žalovaná bankovní záruky podle smluv č. , adresa, udržovat. Při uzavírání smlouvy žalovaná předpokládala, že celý předmět díla bude v souladu se smlouvou předán do 31. 8. 2012, avšak byly to dodatečně zjištěné důvody na straně žalobce, které