7 C 52/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit mu žalovanou částku z titulu neuhrazeného nájemného a poplatků spojených s užíváním bytu. Žalobu odůvodnil tím, že jakožto pronajímatel uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný užívá byt [číslo] o velikosti [anonymizováno], v [anonymizováno] podlaží domu [adresa], k. ú. [část obce], (dále jen„ byt“). Žalovaný neuhradil nájemné a zálohy na služby za červenec až prosinec roku [rok] řádně a včas, pročež vznikl dluh 36 877 Kč. Dále žalovaný nezaplatil řádně a včas celý nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021, čímž mu vznikl dluh 8 442 Kč. Ač byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, dosud ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Na základě listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal přenechat byt žalovanému k užívání a žalovaný se zavázal za toto užívání platit nájem a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]). Žalovaný však neuhradila nájem za měsíce červenec až prosinec [rok], celkový dluh na nájemném činil 36 877 Kč zároveň nezaplatil ani celou částku předepsanou ve vyúčtování služeb za rok 2021, splatnou ke dni [datum], dluh na ní činil 8 442 Kč (zjištěno z upomínky ze [datum] a z Vyúčtování služeb za rok [rok]). Proto byla žalovanému zaslána vyzvána k úhradě dluhu, avšak žalovaný ničeho neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z dodejky k ní). 5. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému byt k užívání a žalovaný se zavázal platit za něj nájemné a jiné sjednané platby v souladu s § 2247 o. z. Žalovaný však nájemné a zálohy neplatil řádně a včas a nezaplatila ani nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021. Proto žalobci nárok na úhradu dlužného nájemného a záloh na služby v žalované výši s úrokem z prodlení dle 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 028 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 266 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 319 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý ze tří úkonů při zastupování dvou účastníků (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušálů.