7 C 90/2015-282 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědičkou zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], ze závěti ze dne [datum] sepsané Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] ve formě notářského zápisu pod sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok] a NZ [anonymizováno] [rok]. Žalobu odůvodnila s tím, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 486/2014, byly publikovány 2 závěti zůstavitelky, a to závěť ve formě notářského zápisu ze dne [datum], kdy zůstavitelka odkazovala veškerý svůj majetek s výjimkou vkladů u peněžních ústavů a finanční hotovosti do výlučného vlastnictví žalobkyně a vyčleněný majetek ve prospěch druhé a třetí žalované. Dále alografní závěť sepsaná dne [datum] za účasti svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] odkazuje veškerý majetek movitý i nemovitý prvé žalované. Dále byla publikována listina podepsaná zůstavitelkou z [datum] označená jako zrušení závěti, ve které zůstavitelka projevila vůli zrušit závěť datovanou [datum]. Toto zrušení závěti označuje žalobkyně jako neplatný právní jednání, zejména se nejednalo o svobodný projev vůle zůstavitelky a také u tohoto zrušovacího projevu nebyli přítomni žádní svědci, jak je požadováno zákonem. V rámci pozůstalostního řízení namítla neplatnost závěti zůstavitelky ze dne [datum] a usnesením soudního komisaře JUDr. [příjmení] z [datum] byla vyzvána (stejně jako druhá a třetí žalovaná, které rovněž namítli neplatnost předmětné závěti) k podání žaloby na určení, že je dědičkou zůstavitelky ze závěti ze dne [datum] ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Zdůraznila, že zůstavitelka již dne [datum] projevila vůli odkázat žalobkyni veškerý svůj majetek alografní závětí, jejímiž svědky byla prvá žalovaná a její matka [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že dne [datum] byla zůstavitelka hospitalizována v [anonymizováno] ve [část obce], v důsledku zlepšení zdravotního stavu byla dne [datum] přeložena do LDN v [obec a číslo], [ulice], odkud byla v důsledku aktivit osob blízkých [jméno] [příjmení] dne [datum] po podpisu reversu propuštěna do domácího ošetřování, kde zůstala v naprosté izolaci a bez jakéhokoliv kontaktu s žalobkyní až do svého úmrtí. Zůstavitelka byla manželka strýce žalobkyně, který předemřel, byla s žalobkyní v přátelském vztahu. Žalobkyně namítá neplatnost závěti zůstavitelky ze dne [datum] z důvodů, že její podpis na závěti není jejím pravým podpisem, jakož i podpisy svědků nejsou jejich pravými podpisy a svědci nebyli přítomni prohlášení vůle zůstavitelky v závěti uvedené, dále obsah závěti neodpovídá skutečné svobodné a vážné vůli zůstavitelky, která rovněž nebyla v době pořízení závěti způsobilá s ohledem na svůj psychický stav závěť platně pořídit. Vzhledem k tomu, že žaloba musí směřovat proti všem, kdo se účastní pozůstalostního řízení bez ohledu na to, zda sporné dědické právo žalobkyně zpochybňuje či nikoliv, byla žaloba podána i vůči žalovaným 2 a 3. 2. Prvá žalovaná žádala zamítnutí žaloby s tím, že považuje závěť zůstavitelky ze dne [datum] za pravou a platnou, přičemž odmítá veškerá nařčení žalobkyně o jakémkoliv ovlivňování zůstavitelky. Ona sama při sepisu závěti přítomna nebyla. Považuje za naprosto zřejmé, že je jedinou dědičkou zůstavitelky, a to ze závěti ze dne [datum], neboť obsah závěti odpovídá skutečné svobodné a vážné vůli zůstavitelky, kterou projevila před dvěma svědky, jakož i zůstavitelka byla v době pořízení závěti způsobilá s ohledem na svůj psychický stav závěť platně pořídit. 3. Druhá žalovaná se vyjádřila tak, že nehodlá do sporu a vzájemného obviňování mezi žalobkyní a prvou žalovanou se zapojovat, shodné stanovisko sdělila i třetí žalovaná s tím, že neuznávají platnost závěti z [datum] i závěti z [datum], neboť zůstavitelka v době pořízení obou závětí dle jejich názoru nebyla po psychické stránce již orientovaná a s ohledem na tento neuspokojivý psychický stav nemohla ani jednu z uvedených závětí platně pořídit. Žalovaná 2 a 3 jsou sestry a zůstavitelka byla druhá manželka jejich otce [jméno] [příjmení], tedy nevlastní matka. Na návštěvě u ní byly obě u ní doma někdy v dubnu nebo květnu 2013 a pak ještě v červenci nebo v srpnu 2013 a pozorovali dle jejího chování, že již není dostatečně orientována podle jejího občasného vyjadřování. Pokud zůstavitelka mluvila někdy o závěti nebo závětích, takto bylo v roce 2004, když jí byly obě navštívit u ní doma a ona jim sdělila, že sepsala závěť v jejich prospěch, tedy veškerý majetek odkáže žalovaným 2 a 3. Po zdravotní stránce fyzické i psychické v té době na tom byla velmi dobře. 4. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 486/2014 soud zjistil, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. V rámci pozůstalostního řízení bylo zjištěno, že zůstavitelka zanechala alografní závěť ze dne [datum], na jejím základě je k dědění povolána žalovaná 1) a dále lustrací v Centrální evidenci závětí bylo zjištěno, že zanechala závěť ve formě notářského zápisu ze dne [datum], kterou k dědění povolala žalobkyni a žalované 2 a 3. Vzhledem k tomu, že platnost obou závěti se v pozůstalostním řízení stala spornou, tak usnesením z [datum] soudní komisař dědické řízení přerušil a uložil žalobkyni a žalovaným 2 a 3, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu vůči závětní dědičce-prvé žalované, a to na určení, že jsou dědici ze závěti ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci [datum], žaloba podaná u soudu dne [datum] byla podána žalobkyní ve stanovené lhůtě. Žalované 2 a 3 žalobu nepodaly. Z tohoto důvodu je proto žalobkyně zahrnula do okruhu účastníků na straně žalované, neboť účastníkem řízení o určení dědického práva musí být všichni, kteří jsou účastni pozůstalostního řízení buď na straně žalující, nebo na straně žalované. 5. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, který vypracovala [celé jméno znalkyně], jejímž úkolem bylo posoudit, zda podpis zůstavitelky na závěti datované dne [datum] je jejím pravým písmem, když pravost podpisu zůstavitelky na této závěti žalobkyně sporovala. Znalkyně v posudku konstatovala, že při zkoumání nebyly nalezeny znaky, které by pravost sporného podpisu zůstavitelky zpochybňovaly nebo prokazovaly jeho vyhotovení jiným pisatelem napodobením vzoru, neboť i některé rozdílné znaky lze přisoudit variabilitě používaných podpisů, nahodilosti nebo podmínkám při vzniku sporného podpisu, než písařskému projevu případného padělatele. 6. K návrhu účastníků soud v řízení vyslechl svědky. Svědkyně [jméno] [příjmení], narozena [rok], uvedla, že se zůstavitelkou byly kamarádky a mimo jiné uvedla, že s ní byla v kontaktu do doby, než zůstavitelku odvezli do nemocnice a dle jejího názoru byla po psychické stránce úplně v pořádku. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že se zůstavitelkou se znala jako se sousedkou. Je jí známo, že v poslední době měla zůstavitelka zdravotní problémy, obtížně chodila, zřejmě jí pomáhala žalovaná 1) se svou matkou paní [příjmení], vídala před domem zůstavitelky jejich auta. Co se týče psychické stránky, pokud s ní komunikovala, připadala jí úplně psychicky v pořádku. Později, když byla v nemocnici a pak doma, kdy už z domu nevycházela, tak s ní v kontaktu nebyla. Svědek [jméno] [příjmení] [příjmení], narozen [rok], uvedl, že zajišťoval údržbu osobního automobilu zůstavitelky a pomáhal mu jeho nevlastní bratr [příjmení] [příjmení], oba vždy jezdili společně za zůstavitelkou. Při jedné z návštěv, někdy na jaře, je zůstavitelka požádala, aby„ jí podepsali závěť“, text už měla napsaný, tak na její žádost ten text podepsali. Pokud si vzpomíná, tak v závěti bylo uvedeno, že svůj majetek odkazuje paní [příjmení]. Jednalo se o paní, která za zůstavitelkou chodila, on jí tam občas potkal. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že pomáhal spolu s bratrem [jméno] [příjmení] zůstavitelce ohledně jejího automobilu, při jedné z návštěv někdy o Velikonocích roku [rok] navštívili zůstavitelku kvůli vozidlu a ona je požádala, jestli by jí mohli podepsat jako svědci závěť. Předtím tu závěť před nimi přečetla, následně podepsala a pak ji podepsali oni. Po předložení závěti datované [datum] s podpisy svědků [příjmení] a [příjmení] uvedl, že je to ta závěť, kterou s bratrem podepisoval. Ke zdravotnímu stavu zůstavitelky se vyjádřil tak, že špatně chodila, ale po psychické stránce dle jeho názoru na tom byla dobře, měla velký přehled. Svědkyně [jméno] [příjmení], narozená [rok], uvedla, že asi 6 let před smrtí zůstavitelky jí chodila pomáhat, ta měla problémy schůzí a zdravotní stav se zhoršoval. Je jí známo, že zůstavitelka za svého života sepsala 3 závěti, dle prvé závěti měla dědit paní [příjmení], dle druhé závěti měli dědit [příjmení] a dle třetí závěti měla dědit [celé jméno žalované]. Ty závěti osobně neviděla, bližší okolnosti jejich sepisu ji známy nejsou. Také měla informaci, že tu druhou závěť zůstavitelka chtěla zrušit a pak jí řekla, že je to zrušené. [jméno]