10 C 265/2024-34 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2024 domáhal zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnil tím, že dne 27. 2. 2024 mu byla postoupena pohledávka společností , právnická osoba, . za žalovaným. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne 1. 5. 2022 smlouva o povoleném debetu a byl mu poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 58 000 Kč s úrokem ve výši 21,9 % ročně a poplatky. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 23. 8. 2023. Dlužná částka se stává z nesplacené jistiny dluhu ve výši 58 000 Kč a z úroku v kapitalizované výši za období od 30. 4. do 31. 7. 2023 v částce 4 172,40 Kč.2. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, z protokolu o ověření úvěru o úvěruschopnosti klienta, z akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, z potvrzení úplaty bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena dne 25. 6. 2021 smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb. V průběhu tohoto vztahu žalovaný požádal o povolení debetu na tomto běžném účtu v částce 58 000 Kč s úrokovou sazbou 21,9 % ročně a poplatky ve výši 549 Kč. Banka ověřila úvěruschopnost klienta a návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu akceptovala.3. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvě k úhradě dluhu bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku nehradí a ke dni 23. 8. 2023 činil dluh 62 984,40 Kč.4. Z vyrozumění o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že dne 27. 2. 2024 , právnická osoba, . postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobci a o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem z 13. 3. 2024 a 15. 4. 2024.5. Z předžalobní výzvy z 15. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 74 868,84 Kč.6. Shora uvedené listinné důkazy soud posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb a na základě této smlouvy požádal žalovaný o povolení debetu na běžném účtu ve výši 58 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,9 % ročně a , právnická osoba, . jeho návrhu vyhověla a úvěr v této výši mu poskytla. Žalovaný však své povinnosti neplnil, proto banka zesplatnila úvěr ke dni 23. 8. 2023 a dlužná částka činí 58 000 Kč na jistině dluhu a na kapitalizovaném úroku ve výši 4 172,40 Kč od 30. 4. 2023 do 31. 7. 2023 a úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 58 000 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z této částky od 13. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by dlužnou částku uhradil.8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch finanční prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora uvedené právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Společnost , právnická osoba, . jako úvěrující poskytl žalovanému jako úvěrovanému úvěr ve výši 58 000 Kč se sjednaným úrokem z prodlení a poplatky, avšak žalovaný jako úvěrovaný úvěrujícímu žádnou částku neuhradil a úvěrující postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. V řízení žalobce prokázal, že žaloba byla podána důvodně, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl.10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 320 Kč, dále tři úkony právní pomoci podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3 420 Kč, tři režijní paušály pro 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2 344 Kč, vše v celkové částce 15 824 Kč.