13 C 130/2022-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2022 domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, vedeném pro kat. území , adresa, , obec , adresa, , kdy každý z účastníků je spoluvlastníkem id. ½. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází dům postavený oběma účastníky, který dosud není zkolaudován. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem. Žalobkyně nejprve navrhla zrušit podílové spoluvlastnictví k uvedeným pozemkům s tím, že tyto se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně a že žalobkyně se zavazuje uhradit žalovanému vypořádací podíl, in eventum pak navrhla nařízení prodeje pozemků ve veřejné dražbě. Žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že nechce a z věcných a finančních důvodů ani nemůže nadále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným. Žalovaný žalobkyni vyhrožuje a zakazuje, aby nadále bydlela v dosud nezkolaudovaném domě. Žalobkyně po odstěhování bydlí společně se třemi dětmi v nájemním bytě, s čímž jsou spojeny poměrně vysoké náklady. Žalovaný také žalobkyni neustále slibuje kolaudaci domu a jeho prodej s pozemky jako celek s vyplacením podílu žalobkyni. Své závazky z uzavřené dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 7. 12. 2020 však žalovaný neplní, zejména získání kolaudace a součinnost s prodejem nemovitosti. Žalobkyně nejprve uvedla, že je připravena v zájmu svých dětí se pokusit zajistit financování pro vypořádání spoluvlastnictví formou přikázání do výlučného vlastnictví.2. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že co se týče způsobu vypořádání, tak žalobkyně nadále netrvá na svém návrhu na přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví a vyplacení vypořádacího podílu žalovanému a nadále požaduje jen zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pouze prodejem ve veřejné dražbě.3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k uvedeným nemovitostem. Žalovaný uvedl, že žalobkyně a žalovaný se kloní k prodeji nemovitosti, nicméně z různých důvodů k samotnému prodeji ještě nedošlo, a to z několika různých důvodů. Žalovaný uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že má za to, že nejsou splněny podmínky řízení, a to s ohledem na dohodu účastníků o vypořádání podílového spoluvlastnictví, která byla uzavřena 28. 7. 2023.4. U jednání soudu dne 27.11.2023 žalobkyně uvedla, že od dohody účastníků ze dne 28.7.2023 odstupuje.5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.6. Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro kat. území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , spoluvlastnický podíl každého z účastníků je v rozsahu id. ½; na LV nejsou zapsány žádné stavby (informativní výpis z katastru nemovitostí). Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází stavba domu, která dosud není zkolaudována (shodná tvrzení účastníků řízení).7. Z dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 28.7.2023 s úředně ověřenými podpisy obou účastníků, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu nazvanou jako dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rámci které, se účastníci dohodli na způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví k specifikovaným nemovitostem (tak jak jsou uvedeny výše), a to prodejem nemovitostí třetí osobě. Účastníci v dohodě sjednali způsob a konkrétní podmínky prodeje nemovitostí a dále sjednali konkrétní podmínky výplaty kupní ceny žalobkyni a žalovanému, včetně vypořádání závazků vůči úvěrujícím společnostem. V odst. 7 dohody je uvedeno, že uzavřením dohody jsou zcela vyrovnány veškerá práva a povinnosti mezi účastníky dohody, které vyplývají z jejich podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a z veškerých úhrad za úvěry. Dále je zde uvedeno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 7.12.2020 dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví, od které žalobkyně odstoupila a odstoupení obě strany smlouvy považují za účinné, původní dohoda se stala neplatnou a uzavíraná dohoda reflektuje úplnou novou úpravu jejich vztahů plynoucích z podílového spoluvlastnictví.8. Soud pro nadbytečnost již další dokazování neprováděl, z dalších v řízení provedených důkazů nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.9. Podle § 154 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.10. Podle § 1141 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 téhož ustanovení spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.12. Podle § 2001 od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že účastníci v průběhu řízení uzavřeli dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem (která de facto nahradila již dříve uzavřenou dohodu z roku 2020), včetně způsobu vypořádání. Ve smyslu výše citovaného ust. § 1141 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. V daném případě, tedy došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví uzavřením dohody účastníků ze dne 28.7.2023. Pokud žalobkyně namítala, že uzavřená dohoda upravovala pouze způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví a nikoli jeho zrušení, které zde není výslovně uvedeno, tak z jazykového výkladu ust. § 1141 o.z. vyplývá, že ke zrušení dochází uzavřením dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy nutnou náležitostí je uvedení způsobu vypořádání. Dohoda účastníků ze dne 28.7.2023 obsahuje způsob vypořádání včetně specifikovaných podmínek prodeje nemovitosti, přičemž sám dohodnutý způsob vypořádání implikuje zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Za situace, kdy soud rozhoduje podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku, soud vycházel z toho, že mezi účastníky došlo k dohodě o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, soud pak rozhoduje pouze tehdy, pokud nedošlo k dohodě účastníků. Vzhledem k uzavřené dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví, odpadl předmět řízení a soudu nezbylo než žalobu zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Účastníci by se mohli domáhat jen plnění povinností vyplývajících ze samotné dohody o vypořádání. Na uvedeném závěru pak nemůže nic změnit ani to, že žalobkyně při jednání soudu v rámci rekce na vyjevený předběžný právní názor soudu uvedla, že od dohody o vypořádání odstupuje. Účastníci řízení nesjednali v dohodě o vypořádání možnost odstoupení, odstoupení je tedy možné pouze ze zákonných důvodů a v předpokládané formě. Pro odstoupení od smlouvy sice není zákonem stanoven žádný požadavek ohledně formy, v níž by mělo být učiněno, jde však o jednostranné právní jednání, jehož právním následkem je zánik závazku, k tomu směřuje učiněný projev vůle. Pro formu odstoupení od smlouvy platí obecná úprava formy pro změnu právního jednání v § 564 založený na argumentu, že požadavky stanovené pro pouhou změnu závazku mají tím spíše platit i pro jeho zánik (argument a fortiori). To znamená, že v případech, kdy pro smlouvu, od níž je odstupováno, vyžaduje zákon písemnou formu, lze od smlouvy odstoupit rovněž jen písemně. Hmotněprávní úkon odstoupení od smlouvy nebyl žalobkyní učiněn písemně a řádně doručen druhé straně smlouvy, tj. žalovanému, neboť ten u jednání soudu přítomen nebyl, když plná moc udělená právní zástupkyni dne 12.9.2022 byla udělena pouze pro zastupování v řízení, nikoliv pro doručování hmotněprávních úkonů.14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Náklady řízení se sestávají tří odměn ve výši á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, účast u jednání soudu dne 18.10.2023 a dne 27.11.2023) a dále tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 5 400 Kč