7 C 240/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29.8.2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném vyklizení bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovanému předmětnou bytovou jednotku pronajala na základě nájemní smlouvy ze dne 7. 10. 2019. Dne 5.6.2023 adresovala následně žalobkyně žalovanému výpověď nájemní smlouvy z důvodu závažného porušení povinností nájemce pro neplacení nájemného a záloh na služby spojené s nájmem, přičemž částka dluhu na nájemném a zálohách na služby dosáhla trojnásobku měsíčního nájemného a záloh. Ve výpovědi byl žalovaný poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a podat k soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, což žalovaný neučinil. I přes podanou výpověď žalovaný předmětnou bytovou jednotku nevyklidil.2. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 11.10.2023, č.j. 7 C 240/2023-17 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě, která mu byla zaslána spolu s tímto usnesením, a to jak na jeho adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, tak na adresu předmětné bytové jednotky, její jejíž vyklizení je žalobou žádáno.3. Žalovaný se přes výzvu k podané žalobě nevyjádřil, na svou obranu ničeho neuvedl.4. Soud ve věci nařídil jednání na den 21.2.2024, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto soud postupem podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti žalovaného.5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyni je svěřena správa nemovitosti ve vlastnictvím obce , Anonymizováno, , v níž se nachází dotčená bytová jednotka, jejíž vyklizení je žalobou navrhováno (zjištěno z Informace o jednotce). Žalovaný má v nájmu dotčenou bytovou jednotku, jejíž nájem byl sjednán na dobu 1 roku do 14.10.2020 s možností automatické prolongace vždy o další jeden rok za předpokladu, že žalovaný bude řádně plnit povinnosti stanovení nájemní smlouvou, přičemž mezní doba nájmu byla sjednána do 14.10.2028 (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne 7.10.2019). Nájem byl vypovězen výpovědi ze dne 5.6.2023 a to z důvodu, že žalovaný porušil hrubě své povinnosti vůči žalobkyni tím, že se dostal do prodlení po dobu více než 3 měsíce s placením nájemného a nákladu za služby, přičemž ve výpovědi byl žalovaný poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (zjištěno z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 5.6.2023). Výpověď nájemní smlouvy byla žalovanému doručována na adresu jeho trvalého pobytu a do sféry jeho dispozice se dostala dne 20.6.2023 (zjištěno z obálky doručované písemnosti).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému byt k užívání a žalovaný se zavázal platit za něj nájemné a jiné sjednané platby. Vzhledem k tomu, že nájem v důsledku chování žalovaného skončil výpovědí nájemní smlouvy, na níž byl sjednán, měl žalovaný povinnost odevzdat byt žalobkyni v souladu s § 2292 a násl. o. z. To však žalovaný neučinil. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako patnáctidenní lhůtu k vyklizení, lhůtu k placení nákladů řízení pak jako třídenní.