16 T 23/2025-1108 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 26. 2. 2025 obžalobu na obviněného , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a to pro skutky popsané v obžalobě.2. Vzhledem k tomu, že obvinění , jméno FO, a , jméno FO, projevili zájem o sjednání dohody o vině a trestu se státním zástupcem, soud vyčkal výsledků jednání těchto obviněných se státním zástupcem. Následně bylo soudu dne 2. 6. 2025 navrženo, aby schválil sjednané dohody o vině a trestu, k čemuž došlo dne 18. 6. 2025 (u obv. , jméno FO, po vyloučení jeho věci pod sp. zn. , spisová značka, a u obv. , jméno FO, rovněž po vyloučení jeho věci pod sp. zn. , spisová značka, ).3. Obžalovaný , jméno FO, v rámci hlavního líčení učinil prohlášení viny ohledně skutků popsaných v obžalobě, tj. ve smyslu § 206 odst. 1 tr. řádu prohlásil vinu v plném rozsahu obžaloby. Následně obžalovaný v rámci svého výslechu (zaměřeném toliko k osobním poměrům a skutečnostem relevantním pro rozhodnutí o trestu) uvedl, že je zdravý, nemá žádnou vyživovací povinnosti ani děti. Pokud jde o jeho majetek, vlastní pouze auto. Bydlí v pronájmu, kde nájemné činí 15 000 Kč měsíčně plus služby. Pracuje jako OSVČ u , právnická osoba, , kde dělá řidiče. Dále jezdí nárazově do Německa rekonstruovat prodejny , právnická osoba, , kde si vydělá na dietách, naposledy 10-15 000 Kč. Měsíčně si vydělá cca 30 000 Kč plus příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Dluhy nemá. V současné době proti němu není vedeno žádné jiné trestní stíhání ani přestupkové řízení. Pokud jde o jeho osobu, tak je sportovec, hrál profesionálně hokej, byl i na mistrovství světa v , adresa, . Dále hrál okresní fotbal v , adresa, . Vždy vedl řádný život, pracoval dlouho u policie, měl ve službě mnoho pochval. Když začala válka na Ukrajině, dobrovolně se přihlásil na misi, byl na Slovensko-Ukrajinské hranici. Lituje svého činu, měl okolo sebe špatné lidi, snaží se být lepší.4. V hlavním líčení byly podle § 213 tr. řádu provedeny rovněž důkazy listinné, a to konkrétně:- služební charakteristika a přehled o odměnách a trestech č. l. 939-943,- usnesení , soud, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, č. l. 1085- usnesení , soud, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, č. l. 1086- rozsudek , soud, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, č. l. 1088-1091- rozsudek , soud, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, č. l. 1092-1093- opis z evidence přestupků č. l. 1100- opis z evidence stíhaných osob č. l. 1101- opis z evidence rejstříku trestů č. l. 1102.5. Důkazy provedené v průběhu hlavního líčení hodnotil soud podle svého vnitřního přesvědčení založeného na uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím závěrům.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že skutky se staly tak, jak bylo popsáno v obžalobě, a tyto spáchal obžalovaný. Obžalovaný v rámci hlavního líčení učinil prohlášení viny, k čemuž státní zástupce vyjádřil kladné stanovisko stran jejího přijetí. U obžalovaného soud nezjistil žádný důvod trestní neodpovědnosti, přičemž s ohledem na obsah shromážděného spisového materiálu (kdy prohlášení viny obžalovaného je v souladu se spisovým materiálem), a přiléhavost právní kvalifikace uvedené v obžalobě soud prohlášení viny postupem podle § 206c odst. 4 a 6 tr. řádu přijal a současně rozhodl, že dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil svou vinu, nebude prováděno. Soud má tak za prokázané, že obžalovaný se dopustil skutků uvedených ve výroku o vině a tyto spáchal v úmyslu přímém.7. Při úvaze o trestu se soud řídil hledisky uvedenými v § 38, § 39, § 41, § 42, § 43 odst. 1, § 58 odst. 2 písm. b), § 67, § 68, § 73 odst. 1 a § 81 odst. 1 tr. zákoníku, vzal v úvahu význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti spáchání činu, osobu obžalovaného, jeho dosavadní způsob života a možnost jeho nápravy, když dospěl k následujícím závěrům. V daném případě bylo na místě ukládat ve smyslu § 43 odst. 1 tr. zákoníku trest úhrnný, neboť se obžalovaný dopustil více trestných činů, kdy z nich nejpřísněji trestný je (zvlášť závažný) zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 3 tr. zákoníku, za který lze uložit trest odnětí svobody v trvání 3 až 10 let. Obžalovanému polehčuje, že je osobou dosud netrestnou, nemá žádný záznam v rejstříku trestů ani přestupků. Dále obžalovanému významně polehčuje, že oproti přípravnému řízení učinil prohlášení o své vině, které soud přijal. Naopak obžalovanému přitěžuje, že spáchal více trestných činů, pročež je na místě mu ukládat trest úhrnný. Soud po zohlednění shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že na obžalovaného jednoznačně lze působit trestem výchovným. Jakkoliv soud nechce bagatelizovat závažnost jednání obžalovaného, je třeba vzít v potaz, že se daného jednání dopustil již před 4 lety a následně prohlásil vinu, čímž značně ulehčil a urychlil průběh hlavního líčení. Zároveň je třeba uvést, že obžalovaný je osobou bezúhonnou a od spáchání skutku vedl řádný život. Pokud jde o druh trestu, za dané situace soud shledal jako vhodný trest odnětí svobody, jehož výkon bude na přiměřenou dobu podmíněně odložen za účelem sledování chování obžalovaného. Pokud jde o výměru trestu odnětí svobody, soud s ohledem na významnou polehčující okolnost, a to prohlášení viny obžalovaného, přistoupil ve smyslu § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, když dospěl k závěru, že trestem odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na maximální zkušební dobu v trvání 5 let lze dosáhnout nápravy obžalovaného a ochrany společnosti, když současně bylo zohledněno, že obžalovanému byl dále uložen také peněžitý trest a trest zákazu činnosti, jak je popsáno dále. Pokud jde o uložený peněžitý trest, soud shledal důvodným návrh obžaloby na uložení peněžitého trestu, neboť obžalovaný pro sebe úmyslným trestným činem získal majetkový prospěch. Pokud jde o jeho výměru, shledal soud jako přiměřený počet 100 denních sazeb s tím, že s ohledem na návrh obhajoby a snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby byla denní sazba vypočtena ve výši 2 000 Kč. Soud zároveň upozorňuje, že v rámci vykonávacího řízení bude případně rozhodnuto o návrhu obžalovaného (uvedeného v závěrečné řeči obhájce) na zaplacení peněžitého trestu v přiměřených splátkách. Dále soud seznal vhodným uložit obžalovanému též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu práce ve služebním či pracovním poměru u některého z bezpečnostních sborů, u Vojenské policie a u obecní police na 5 let (tj. ve stejné délce jako zkušební doba podmíněného odsouzení právě za účelem sledování dodržování tohoto druhu trestu ve zkušební době podmíněného odsouzení), neboť se obžalovaný dopustil trestné činnost jako úřední osoba působící toho času právě u policejního orgánu. Soud je toho názoru, že takto uložené tresty jsou zcela dostačující k tomu, aby plnily svoji generálně preventivní, ale i individuálně převýchovnou funkci. Pokud obžalovaný bude ve zkušební době žít řádným životem, zejména se nedopustí nové trestné činnosti, nebude mařit trest zákazu činnosti ve smyslu § 337 tr. zákoníku, rozhodne soud o jeho osvědčení. V opačném případě by bylo třeba nařídit veřejné zasedání k rozhodnutí o přeměně uloženého trestu na trest nepodmíněný. Takto stanovený trest, resp. pohrůžka případné přeměny podmíněného trestu na jeho reálný výkon, je dle názoru soudu dostačující k dosažení účelu trestu.