§ 58 trestní zákoník – Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 58 trestního zákoníku umožňuje soudu za určitých podmínek snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby stanovené zákonem, pokud by standardní sazba byla pro pachatele nepřiměřeně přísná nebo pokud lze nápravy dosáhnout i kratším trestem. (§ 58 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
- Týká se: pachatel, soud, obviněný, poškozený
- Trestní sazba (odst. 5): „pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň dvanáct let“
- Trestní sazba (odst. 5): „pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň osm let“
- Trestní sazba (odst. 5): „pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň pět let.“
- Odkazuje na: § 88, § 39, § 19, § 28, § 29, § 31
- Judikatura: na § 58 odkazuje 2 374 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Mimořádné snížení trestu odnětí svobody – co hrozí?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
(1) Má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.
(2) Má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který
a) napomohl zabránit trestnému činu, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo
b) prohlásil svoji vinu.
(3) Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranicí trestní sazby též tehdy, pokud
a) je ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu, nebo
b) je vedle něj ukládán také peněžitý trest v takovém počtu denních sazeb, které spolu s ním dosáhnou alespoň dolní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené za pachatelem spáchaný trestný čin; tento postup soud zváží zejména tehdy, pokud pachatel spáchal jiný trestný čin než zločin, u kterého je dána některá z okolností uvedených v § 88 odst. 2 písm. b) bodech 1 až 6, trestný čin spáchal poprvé, před jeho spácháním vedl řádný život a nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě anebo vydal bezdůvodné obohacení činem získané, s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání.
(4) Má-li soud za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem s přihlédnutím k druhu a výměře trestu, který byl pachateli uložen za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyl vykonán, vedlo vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele spolu s dosud nevykonaným trestem k nepřiměřenému postihu pachatele, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.
(5) Při snížení trestu odnětí svobody podle odstavců 1 až 4 nelze uložit trest
a) pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň dvanáct let,
b) pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň osm let,
c) pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň pět let.
(6) Má-li soud za to, že s přihlédnutím k druhu a výměře trestu uloženého pachateli rozhodnutím cizího státu, na které se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, by v případě uvedeném v § 39 odst. 4 větě druhé vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele vedlo použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem k nepřiměřenému postihu pachatele, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby stanovené tímto zákonem. Omezením stanoveným v odstavci 5 přitom není vázán, uložený trest však nesmí být v souhrnu s trestem uloženým rozhodnutím cizího státu, na které se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, mírnější než ten, který by byl pachateli uložen, pokud by byl ukládán souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu.
(7) Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; přitom vezme v úvahu povahu trestného činu uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil. Omezením stanoveným v odstavci 5 přitom není vázán.
(8) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k trestnému činu nebo za pokus trestného činu nebo za pomoc k trestnému činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu nebo pomoci za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání. Omezením stanoveným v odstavci 5 přitom není vázán.
(9) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28) nebo nutné obrany (§ 29), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. Omezením stanoveným v odstavci 5 přitom není vázán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může uložit mírnější trest, než jaký je obvykle předepsán zákonem, pokud shledá, že by běžná sazba byla příliš tvrdá a kratší trest by stále vedl k nápravě pachatele.
- Možnost snížení trestu existuje i v případě, že pachatel pomohl zabránit jinému trestnému činu, přiznal vinu, nebo pokud je trest ukládán v rámci dohody o vině a trestu.
- Snížení trestu je možné i tehdy, když je vedle trestu odnětí svobody uložen i peněžitý trest, který společně s ním dosáhne alespoň dolní hranice trestní sazby.
- Soud může snížit trest i v situaci, kdy by součet trestů za více trestných činů vedl k nepřiměřeně přísnému postihu pachatele.
Na co si dát pozor
- I při mimořádném snížení trestu existují zákonem stanovené minimální hranice, pod které nelze trest odnětí svobody uložit (např. pod pět let, pokud je dolní hranice sazby alespoň dvanáct let).
- Možnost snížení trestu je vždy na uvážení soudu a závisí na konkrétních okolnostech případu a poměrech pachatele.
- Ustanovení o snížení trestu při peněžitém trestu se týká zejména přečinů, u kterých pachatel spáchal trestný čin poprvé, vedl řádný život a nahradil škodu nebo učinil kroky k její náhradě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 58
Jak soudy aplikují § 58
… tohoto svého usnesení připouští v krajních případech zásah dovolacím soudem do trestu, což ani v předmětné trestní věci Nejvyšší soud nezpochybňuje, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění, avšak ve věci, které se obviněný dovolává, musí jej Nejvyšší soud upozornit, že tehdy byla řešena problematika aplikace § 58 tr. zákoníku, nikoli § 39 odst. 4 tr. zákoníku.
Obviněnému JUDr. Ing. Josefu Čechmanovi uložil podle § 212 odst. 6, § 58 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 roků, který mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let.
Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, podmíněně odloženému podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněným.
Právní otázky
Související
§ 40 Mimořádné snížení trestu odnětí svobody (Trestní zákon)§ 23 Zásady pro zařazování do tarifních tříd (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 7 Účinnost (Vyhláška o systému epidemiologické bdělo)§ 4a Další průběh řízení a upuštění od ústního jed (Nález Ústavního soudu ze dne 22. března )