17 C 179/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26.6.2025 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 o drobných nárocích domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit částku 600 EUR s příslušenstvím s tvrzením, že cestující , jméno FO, (nar. , datum, ) se dne 22.3.2025 zúčastnil letu č. , Anonymizováno, z Punta Cana do Prahy provozovaný žalovanou. Let byl však opožděn, v důsledku čehož cestující dorazil do cílové destinace se zpožděním o více než 20 hodin oproti plánovanému času příletu. Za zpoždění letu vznikl cestujícímu vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času v celkové výši 600 EUR dle Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále též jako „Nařízení Rady (ES) č. 261/2004“). Cestující svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 600 EUR, avšak ta ani poté neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A s překladem a formuláře C Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích) v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí příslušné listiny byly doručeny dne 14.8.2025. Tvrzení žalobkyně tak nijak nerozporovala.3. Soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když z těchto zjistil, že cestující , jméno FO, (nar. , datum, ) se dne 22.3.2025 zúčastnil letu č. , Anonymizováno, z Punta Cana do Prahy provozovaný žalovanou, přičemž tento let byl na svém příletu o více než 20 hodin opožděn. Žalobkyně uplatnila nárok plynoucí ze zpožděného letu u žalované, ta dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu k plnění. Vzdálenost Praha – Punta Cana činí 7 927 km. Dne 15.4.2025 cestující , jméno FO, postoupil pohledávku ve výši 600 EUR za žalovanou na žalobkyni (viz mapa letové vzdálenosti, Playback of flight , Anonymizováno, , předžalobní výzva ze dne 16.4.2025, cestovní smlouvou č. , hodnota, včetně pokynů na cestu, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15.4.2025).4. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 261/2004. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu.5. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).6. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.7. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C-402/07 Sturgeon v. Condor a C-432/07 Bock v. Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času.8. Soud po právním zhodnocení posoudil nárok uplatněný žalobou za důvodný, když z tvrzení žalobců plyne, že se zúčastnili shora uvedeného letu provozovaného žalovanou, přičemž tento let byl na svém příletu opožděn o více než 20 hodin oproti plánovanému času příletu. Tím vznikl cestujícímu nárok dle čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení rady (ES) 261/2004 na kompenzaci ve výši 600 EUR, když vzdálenost mezi oběma destinacemi je 10 182 km. Cestující postoupil pohledávku ve výši 600 EUR za žalovanou na žalobkyni, která nárok na kompenzaci dle uvedeného nařízení uplatnila u žalované, přičemž ta částku 600 EUR žalobkyni do dnešního dne dosud neuhradila. S ohledem na absenci obrany žalované soud žalobě co do jistiny v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení soud přiznal s odkazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty výši 14 946 Kč (tj. 600 EUR převedené na CZK dle směnného kurzu k datu 2. 6. 2025 /24,910 EUR/CZK/, tj. k prvnímu pracovnímu dni v měsíci, v němž došlo k podání žaloby), a to jako odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu. V souladu s § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Pokud se týká aplikace § 14b advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 3804/15 i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 70 Co 8/2020 ze dne 14. 1. 2020, 72 Co 9/2020 ze dne 23. 1. 2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě žalobkyně, zastoupené vždy zástupkyní , Jméno advokátky, , uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby proti leteckým společnostem za zpožděné a zrušené lety). Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř.