4 C 224/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhala s odůvodněním, že dne 11. 12. 2024 došlo na , adresa, , k dopravní nehodě za účasti vozidla tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , jenž bylo k datu nehody registrováno na žalovaného, a vozidlo bylo na pokyn Policie tohoto dne odtaženo. Vozidlo bylo odtaženo na parkoviště v areálu , adresa, a od 20. 1. 2025 umístěno na odstavném parkovišti hl. m. Prahy, na adrese , adresa, Přes výzvu si žalovaný vozidlo nevyzvednul. Žalobkyni tak vznikly náklady, a to za odtah vozidla v částce 1 900 Kč a 4 330 Kč, dále parkovné za první tři dny á 250 Kč a následně za každý započatý den 400 Kč a od 180. dne parkování v částce 50 Kč za den. Celková dlužná částka za odtah z místa nehody, uskladnění vozidla v období od 11. 12. 2024 do 20. 1. 2025 a za následný odtah do Dubče činí 24 180 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání.4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl ke dni 11. 12. 2024 vlastníkem předmětného vozidla. Dne 11. 12. 2024 došlo k odtahu předmětného vozidla žalovaného, a to na základě rozhodnutí strážníka Městské policie a odstranění vozidla na parkoviště v areálu , adresa, (zjištěno z Předávacího protokolu vozidla ze dne 11. 12. 2024). Dopisem ze dne 16. 12. 2024 žalobkyně oznámila žalovanému odtažení vozidla, specifikovala parkoviště, na které bylo odtaženo a žalovaného vyzvala k převzetí vozidla a zaplacení odtahu vozidla a služeb parkoviště (zjištěno z Dopisu žalobkyně ze dne 16. 12. 2024). Od 20. 1. 2025 bylo vozidlo umístěno na odstavném parkovišti hl. m. Prahy, na adrese , adresa, (zjištěno z Protokolu o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu ze dne 29. 1. 2025). Nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, vydaným Radou hl. m. Prahy, byla maximální cena za jeden úplný odtah vozidla určena ve výši 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za 1. – 3. započatý den pak 250 Kč, od 4. dne za každý jeden započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, 400 Kč a od 181. dne pak 50 Kč za den (zjištěno z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti).Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 4. 2. 2025 žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky za odtah a parkovné v tehdejší výši 24 238,9 Kč (zjištěno z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 4. 2. 2025).5. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaný neuvedl nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení.6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný je coby vlastník vozidla povinen k úhradě nákladů, které na něj uhradila žalobkyně, čímž jí vznikla škoda, kterou je žalovaný povinen žalobkyni uhradit dle § 2894 o. z. V návaznosti na vznik prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu dle ust. § 1968 o. z. vznikla žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. Výši úroků z prodlení bylo na místě určit dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 568 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 968 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.