4 C 303/2025-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou byla dne 29. 7. 2024 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. 9250919, a to na adresu odběrného místa , adresa, . Žalovaná dluží žalobkyni za odběr smluvenou částku 12 489 Kč, a to za období od 27. 8. 2024 do dne 19.12.2024. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes zaslanou předžalobní výzvu, požaduje žalobkyně rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 7. 1. 2025 a to do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Z vyúčtování za elektřinu ze dne 23. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně dle smlouvy vyúčtovala žalované cenu dodané elektřiny za období od 27.8. 2024 do dne 19.12. 2024 na výše uvedené odběrové místo. Při celkové spotřebě 2,082 MWh byla žalované vyúčtována částka 12 489,29 Kč. Splatnost této pohledávky byla stanovena ke dni 6.1. 2025.5. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím.6. Ze smlouvy o poskytování služeb soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2024 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž je žalobkyně označena jako dodavatel a žalovaná jako zákazník.7. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení.8. Na základě žalobkyní předložených listin lze tak o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny pro odběrové místo , adresa, , a to na dobu určitou, přičemž cena dodávané elektřiny byla sjednána ceníkem žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 27.8.2024 do dne 19. 12. 2024 cenu elektřiny v nedoplatku dosahujícího 12 489,29 Kč. K úhradě požadované částky vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou.9. Podle § 1724 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.10. Podle § 2079 odst. 1, 2 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.11. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., Energetický zákon (e. z.), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou vzniknul ve smyslu § 1724 o. z. ve spojení s § 50 odst. 1 e. z. závazek ze smlouvy. Závazek dodávat elektrickou energii žalované byl ze strany žalobkyně splněn, žalovaná však k datu splatnosti neuhradila cenu dodané elektřiny, čímž se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., pročež žalobkyni vzniklo nejen právo na zaplacení dlužné ceny elektřiny, ale rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z ceny elektřiny ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 489 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.