17 C 264/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 10. 9. 2025 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 o drobných nárocích domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit žalobkyni 600 EUR s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce cestoval dne 21. 3. 2025 na palubě letu , Anonymizováno, provozovaným žalovanou z Prahy do Punta Cana, přičemž tento byl o více jak 3 hodiny opožděn. Žalobce uplatnil nárok plynoucí ze zpožděného letu u žalované ve výši 600 EUR dle Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále též jako „Nařízení Rady (ES) č. 261/2004“). Ta dlužnou částku žalobci neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu k plnění.2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A s překladem a formuláře C Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích) v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí příslušné listiny byly doručeny dne 20. 10. 2025. Tvrzení žalobkyně tak nijak nerozporovala.3. Soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když z těchto zjistil, že žalobce se zúčastnil letu provozovaného žalovanou č. , Anonymizováno, dne 21. 3. 2025 z Prahy do Punta Cana, přičemž tento byl o více jak 3 hodiny opožděn. Žalobce uplatnil nárok plynoucí ze zpožděného letu u žalované, ta dlužnou částku žalobci neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu k plnění (viz předžalobní výzva, potvrzení o podání, záznam o letu, pokyny na cestu dle Smlouvy o zájezdu č. , hodnota, ).4. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 261/2004. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu.5. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).6. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.7. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C-402/07 Sturgeon v. Condor a C-432/07 Bock v. Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času.8. Soud po právním zhodnocení posoudil nárok uplatněný žalobou za důvodný, když z tvrzení žalobce plyne, že žalobce se zúčastnil letu provozovaného žalovanou č. , Anonymizováno, dne 21. 3. 2025 z Prahy do Punta Cana, přičemž tento let byl na svém příletu opožděn, kdy do cílové destinace cestující dorazil s více jak 3hodinovým zpožděním. Tím mu vznikl nárok dle čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení rady (ES) 261/2004 na kompenzaci ve výši 600 EUR. Nárok na kompenzaci dle uvedeného nařízení uplatnil u žalované, přičemž ta částku ve výši 600 EUR žalobci do dnešního dne dosud neuhradila. S ohledem na absenci obrany žalované soud žalobě co do jistiny v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení soud přiznal s odkazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 450 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobkyně (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. I. ÚS 3241/23, bod 36–38). Odměna advokáta za řízení před soudem je stanovena podle dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši 14 634 Kč (tj. 600 EUR převedené na CZK dle směnného kurzu k datu 10. 9. 2025, tj. ke dni, v němž došlo k podání žaloby), sestávající z částky 1 700 Kč za 3 úkony uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně 3 paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Právní zástupce žalobce není plátcem DPH.