16 C 222/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 518 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 31. 8. 2018 použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobcem provozovaných linkách MHD a na výzvy dopravcem pověřených osob se neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 31. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný dne 31. 8. 2018 v čase 11:54 hod. cestoval linkou 2, přičemž byl kontrolován a na výzvu kontrolora neprokázal zaplacení jízdného s tím, že na jízdném zbývá doplatit 18 Kč. Z výňatku ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně soud zjistil, že za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanoví základní přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč a že po nejzažším termínu splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému, tj. 41. kalendářní den po provedení přepravní kontroly, bude uplatněn zákonný úrok z prodlení. Z předžalobní výzvy žalobkyně zn. [číslo], ze dne 21. 3. 2019, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu spočívajícího v jízdném a přirážce za jízdné v celkové výši 1 518 Kč, kterého se žalobkyně vůči žalovanému domáhá touto žalobou. Z kopie poštovní obálky soud zjistil, že tato obsahovala předžalobní výzvu, když spisová značka uvedená na předžalobní výzvě se shoduje se spisovou značkou uvedenou na obálce. Z poštovní obálky nelze zjistit datum jejího odeslání žalovanému, nicméně lze z ní zjistit, že byla uložena u provozovatele poštovních služeb a připravena k vyzvednutí žalovaným dne 4. 4. 2019. Je tedy zřejmé, že žalovanému musela být odeslána před tímto datem. 4. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě je řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle ustanovení § 37 odst. 6 zákona o dráhách výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách je průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, sestávající ze dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč.