16 C 223/2020-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 707, 88 s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] jejíž součástí byly také všeobecné obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému zřízen sporožirový účet, na kterém vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovanému vznikla povinnost nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit úroky z prodlení. Nepovolený debetní zůstatek nebyl uhrazen, proto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek. O tom byl žalovaný vyrozuměn a zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, s účinností od 1. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 2 857,93 Kč a skládala se z jistiny ve výši 2 707,88 Kč a úroku z prodlení ve výši 150,05 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisů ze sporožirového účtu je zřejmé, že žalovaný byl majitelem účtu č. [bankovní účet] u právní předchůdkyně žalobkyně. Z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, včetně seznamu pohledávek, dohody o úplatě ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se s právní předchůdkyní dohodly na úhradě částky za postoupení pohledávek, přičemž účinnost postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, bylo ke dni 1. 3. 2019. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2018, včetně podacího lístku, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 729,67 Kč skládající se z nepovoleného zůstatku na sporožirovém účtu [číslo] ve výši 2 707,88 a z úroků ve výši 21,79 Kč. 5. Soud posoudil skutkový stav po právní stránce takto: Žalující stana je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení (§ 1879 občanského zákoníku). Protože jde o smlouvu o účtu, řídí se právní vztah § 2662 a násl. občanského zákoníku. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet, který měl žalovaný jako dlužník povinnost zaplatit (§ 1721 občanského zákoníku). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o sporožirovém účtu [číslo]. Na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes opakované výzvy neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení. Úrok je přiznán jako kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále ode dne následujícího do zaplacení. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l o. s. ř., a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek (400 Kč), mimosmluvní odměna právního zástupce podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 AT - převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů za každý z těchto úkonů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 AT) a náhrada za DPH 21 % ve výši 189 Kč.