ECLI: ECLI:CZ:OSPH07:2020:4.C.32.2017.10 Datum: 2020-07-13 Předmět: O zaplacení 500 000 Kč a písemná omluva Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 104 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 103 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 82/1998 Sb.", "§ 83 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 54 z. č. 273/2008 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""ochrana osobnosti""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 500 000 Kč a písemná omluva. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., § 104 (99/1963 Sb.), § 103 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se žalobou ze dne 20.11.2017 domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy a omluvy s odůvodněním, že při jeho zajištění Policií ČR dne 10.3.2014 došlo k protiprávnímu použití donucovacího prostředku, kdy žalobci byla nasazena pouta a byl připoután jednou rukou k lavice a druhou rukou k mříži na policejní stanici v [část obce]. Žalobce má za to, že připoutáním žalobce došlo k porušení jeho základních práv a svobod zaručených Ústavou, LZPS a Úmluvou o lidských právech a základních svobodách. Žalobce proto požaduje po žalované náhradu nemajetkové újmy v uvedené výši a omluvu žalované za toto nezákonné jednání Policie ČR.
2. Žalobce podal dále dne 27.11.2017 žalobu ke zdejšímu soudu, kterou se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč na žalované za dehonestující výroky o žalobci o jeho psychické nemoci ze dne 12.4.2014 a dále se domáhá, aby žalovaná zaslala žalobci písemnou omluvu ve znění, že„ žalovaná se omlouvá žalobci za nepravdivé, dehonestující výroky a žalovaná sděluje, že dehonestující výrok bude stažen“. Soud zjistil, že shodný nárok již žalobce uplatnil dříve u zdejšího soudu pod sp.zn. 5 C 54/2016, kde již bylo nepravomocně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že shodný návrh žalobce podal v řízení vedeném pod sp.zn. 4 C 32/2017 až 27.11.2017, tvoří dřívější žaloba o stejném nároku žalobce pod sp.zn. 5 C 54/2016 překážku zahájeného řízení ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. Z tohoto důvodu bylo řízení o později podaném návrhu zastaveno podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
3. Žalovaná ve věci vyjádřila tak, že navrhuje, aby soud žalobu zamítl z důvodu promlčení nároku žalobce. Žalovaná dále uvedla, že kromě promlčení nároku žalobce, nepovažuje žalobcem uplatněný nárok za důvodný. Žalovaná uvedla, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 26.2.2018, kdy požadoval omluvu a odškodnění ve výši 1 000 000 Kč. Dopisem žalované ze dne 22.3.2018 č.j. MV-27033-2/P-2018 byl žalobcův nárok zamítnut jako nedůvodný. Žalovaná uvedla, že pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy je nutné naplnění tří podmínek, za kterých je odpovědnost státu dána. První a nezbytnou podmínkou je samotná existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu orgánu veřejné moci, druhou podmínkou je vznik nemajetkové újmy v přesně specifikované výši a třetí podmínkou je příčinná souvislost mezi vzniklou nemajetkovou újmou a nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. V daném případě však k nesprávnému postupu ze strany státu nedošlo a žalobce vznik nemajetkové újmy žádným způsobem neprokázal.
4. Rozsudkem Obvodního soudu ze dne 21.1.2019 č.j. 4 C 32/2017-121 byla zamítnuta žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši [číslo] - Kč jako kompenzaci za porušení předpisů a porušení čl. 3 Úmluvy o lidských právech a svobodách a zákona o Policii České republiky, kdy žalobce neměl být bez odůvodnění připoután (výrok I.). Dále byla výrokem II. zamítnuta žaloba s tím, aby žalovaná zaslala žalobci písemnou omluvu ve znění,„ žalovaná se omlouvá osobě žalobce za způsobenou újmu připoutáním, kdy došlo k porušení zákonného ustanovení zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky“. Výrok III. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.
5. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18.10.2017 č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, kterou se žalobce domáhal, aby bylo konstatováno, že žalovaná se vůči žalobci dopustila pomluvy v rámci neplatného řízení v termínu od 12.4.2014 do 1.5.2014 šířením pomluvy o žalobci a aby byla dále povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč včetně nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a dále, aby byla žalovaná povinna se žalobci veřejnou cestou omluvit za toto pochybení takto: Žalovaná se žalobci omlouvá za nepravdivé a urážlivé výroky uveřejněné v úředním záznamu Policie České republiky ze dne 12.4.2014, které mohly mít negativní vliv na posuzování jeho osoby při úkonech trestního řízení žalobci (výrok I). žalobci bylo výrokem II. uloženo uhradit žalované náklady řízení. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12.9.2019 č.j. [číslo jednací] byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18.10.2017 č.j. [číslo jednací] potvrzen.
6. V projednávané věci na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč z důvodu nezákonného postupu Policie ČR ze dne 10.3.2014 u žalované dne 26.2.2018. Uvedená skutečnost vyplývá z dopisu žalobce ve věci uplatnění náhrady škody za nezákonný postup Policie ČR ze dne 26.2.2018. Žalovaná sdělila žalobci dopisem ze dne 22.3.2018, že na základě šetření nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty trestného činu spáchaného příslušníkem PČR a dále nebylo prokázáno, že by došlo k jednání, které by vykazovalo znaky kázeňského či jiného přestupku. Tuto skutečnost soud zjistil z dopisu žalované ze dne 22.3.2018 č.j. MV-27033-2/P-2018.
Z e-mailů žalobce ze dne 9.3.2014 a dne 10.3. 2014 soud zjistil, že žalobce dne 9.3.2014 a dne 10.3. 2014 poslal na [příjmení] intervenci Policejního prezidia e-mail, ve kterém popisuje svoji těžkou životní situaci a psal o možném ublížení na zdraví blíže neurčeným osobám. Žalobce se doznal i k napadení bezdomovce.
Z úředního záznam ze dne 17.4.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 10.3.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 10.3.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 11.3.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 11.3.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 11.4.2014 [číslo jednací], úředního záznamu ze dne 10.3.2014 [číslo jednací], záznamu o střežení a předání zajištěné osoby ze dne 10.3.2014 soud zjistil, že na základě výše uvedených e-mailů žalobce byla do místa, kde se žalobce zdržoval, vyslána hlídka Policie ČR, žalobce byl zajištěn a převezen na Místní oddělení policie [část obce], kde mu byla přiložena služební pouta z důvodu, že by mohl být nebezpečný sobě i okolí. Žalobce byl vyslechnut policistou z SKPV Obvodního ředitelství policie [obec] III, kdy žalobce uvedl opětovně svá tvrzení z e-mailu o napadení bezdomovce u [anonymizováno] nádraží v [obec]. Policista nedohledal, že by se takový případ stal. Žalobce nebyl v dobrém psychickém stavu, proto byla přivolána RZS, když lékař označil stav žalobce za akutní a rozhodl o jeho převozu do [anonymizováno] léčebny v [část obce] Hospitalizace žalobce trvala do 10. 4. 2014. Po propuštění žalobce z psychiatrické léčebny bylo ve výslechu žalobce pokračováno, kdy žalobce uvedl, že si vše vymyslel, aby na sebe upozornil.
Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 19.5.2014, KRPA - [číslo] soud dále zjistil, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání jako obviněnému ze spáchání přečinu omezení osobní svobody s tím, že úkony trestního řízení byly zahájeny dne 17. 4. 2014. Žalobce se měl dopustit uvedeného přečinu tím, že dne 12.4.2014 v době od 02.24 hod. do 02.45 hod.žalobce v [obec a číslo] v ulici [ulice] nejprve přistoupil ke zde ležícímu muži ve spacím pytli, přičemž držel v obou rukách kuchyňské nože a bránil muži v užívání jeho osobní svobody se slovy„ že se nemá hnout, jinak jej bodne, že nemá bezdomovce rád, jednoho již má na svědomí a že je jeho rukojmí.“ Po příjezdu policejní hlídky začal žalobce na policisty křičet, aby zůstali stát, protože má u sebe zbraň a rukojmího. Přítomnými policisty byl žalobce vyzván k upuštění od svého protiprávního jednání, což neučinil, a proto bylo ze strany policistů použito donucovacího prostředku hrozby namířenou střelnou zbraní, načež žalobce položil oba nože na zem a pak je v souladu policistům vydal. Žalobce byl poté převezen do [anonymizováno] léčebny v [část obce], kde byl opětovně hospitalizován.
Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24.3.2015 sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 17,5 roků za zvlášť závažný zločin vraždy ve stadiu pokusu dle § 140 odst.2, odst.3 písm. j) a dle § 21 odst. 1 tr. zákona, neboť žalobce se dopustil těchto jednání:
-) dne 12.4.2014 v době od 02.24 hod. do 02.45 hod. v [obec a číslo] v ulici [ulice] nejprve přistoupil ke zde ležícímu muži ve spacím pytli, přičemž držel v obou rukách kuchyňské nože a bránil muži v užívání jeho osobní svobody se slovy„ že se nemá hnout, jinak jej bodne, že nemá bezdomovce rád, jednoho již má na svědomí a že je jeho rukojmí.“ Po příjezdu policejní hlídky začal žalobce na policisty křičet, aby zůstali stát, protože má u sebe zbraň a rukojmího. Výzvy policistů, aby odhodil nože, uposlechl až po použití donucovacích prostředků, kdy svým jednáním nezpůsobil poškozenému žádné zranění ani majetkovou škodu a dále
-) dne 29.6. 2014 žalobce napadl ve [anonymizováno] sadech u [anonymizováno] nádraží v [obec] spícího bezdomovce a způsobil mu jedním ze tří přinesených nožů řezná zranění, kdy k dalším zraněním a usmrcení poškozeného nedošlo díky m
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.