10 C 208/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 162 254,12 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvy, na základě kterých bylo žalobkyní dodáno žalovanému elektro zboží. Žalovaný zboží převzal, avšak kupní cenu nezaplatil, byť mu byla vyúčtována žalobkyní vystavenou fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 12 782,48 Kč, se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 4 458,61 Kč, se splatností do [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 992,14 Kč se splatností do [datum], fakturou č. [číslo] [rok] ze dne [datum] na částku 31 020,15 Kč, se splatností do [datum], fakturou č. [číslo] [rok] ze dne [datum] na částku 97 201,77 Kč, se splatností do [datum], fakturou č. [číslo] [rok] ze dne [datum] na částku 15 798,97 Kč, se splatností do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem jejího podnikání je mj. výroby, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákon a dále montáž, opravy, revize zkoušky elektrických zařízení. Z výpis z živnostenského rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný podniká mj. v oblasti elektrických zařízení. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byla vyúčtována kupní cena ve výši 12 782,48 Kč, se splatností [datum], za dodané zboží. Podle dodacího listu č. [číslo] [číslo] zboží žalovaný převzal. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se podává, že žalovanému byla vyúčtována částka 4 458,61 Kč, se splatností do 15. 10. 2020, za odběr elektro zboží, které žalovaný podle dodacího listu č. [číslo] [číslo] převzal. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému vyúčtovala žalobkyně kupní cenu ve výši 992,14 Kč, se splatností do 15. 10. 2020, za odebrané zboží, které žalovaný převzal podle dodacího listu č. [číslo] [číslo]. Fakturou [číslo]. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému kupní cenu za zboží ve výši 31 020,15 Kč, se splatností do 30. 10. 2020, přičemž podle dodacích listů č. [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] a [číslo] [číslo] žalovaný zboží převzal. Fakturou [číslo]. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] na částku 97 201,77 Kč, se splatností do 29. 11. 2020, a fakturou [číslo]. [anonymizováno] [rok] ze dne 30. 10. 2020 na částku 15 798,97 Kč, se splatností do 29. 11. 2020, byla žalovanému vyúčtována kupní cena za zboží, které byla specifikováno také v seznamech zboží (2x). Zboží zakoupené na základě těchto faktur ze dne 30. 10. 2020 žalovaný převzal, jak vyplývá z dodacích listů č. [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] (včetně výdejky), [číslo] [číslo]. Z přehledu stavu pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným neuhrazené faktury [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] [rok], [číslo] [rok] a [číslo] [rok]. Z upomínky ze dne 12. 2. 2021, včetně podacího lístku, obálky a emailu, se podává, že žalovaného žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 3. 2021, včetně podací stvrzenky a obálky, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. Ohledně závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na skutková zjištění z listinných důkazů. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů 6. Soud má za prokázané, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodala v září a říjnu 2020 žalovanému elektro zboží, přičemž kupní cenu mu řádně a včas vyúčtovala fakturami. Žalovaný přitom zboží skutečně osobně převzal, což stvrdil svými podpisy na předávacích protokolech. Přesto za zboží vyúčtovanou kupní cenu žalobkyni neuhradil, a to ani poté, co byl vyzván předžalobní upomínkou. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 862,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 113 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 162 254,12 Kč, skládající se z částky 7 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 760 Kč ve výši 4 989,60 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.