12 C 136/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že dne 18. 12. 2018 bylo spolkem [zapsaný spolek] [anonymizována dvě slova] svoláno shromáždění za zastavení umělých potratů, a to na místo do 100 m od [ulice] školy technické a gastronomické, [ulice a číslo], [obec]. Součástí shromáždění byla instalace doprovodných vysvětlujících panelů a sběr podpisů v rámci petiční akce. Žalobci bylo následně doručeno oznámení ze dne 11. 3. 2019 o zahájení správního řízení o přestupku, podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen ZoNP), kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] umístil informační panely informační kampaně„ Stop genocidě“ na pozemek města Blansko a na pozemek v hospodaření [ulice] školy technické a gastronomické [obec], příspěvková organizace, které jsou veřejným prostranstvím, a to i přes předchozí písemný nesouhlas města Blansko a bez souhlasu školy, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neoprávněným zabrání veřejného prostranství. Současně tímtéž oznámením bylo zahájeno řízení pro přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) ZoNP, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] neuposlechl výzvy úřední osoby – strážníků Městské policie [obec] vyzývající k odstranění informačních panelů kampaně„ Stop genocidě“, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Žalobce byl v přestupkovém řízení zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 25. 3. 2019. Správní řízení o přestupcích bylo zastaveno usnesením Komise pro projednávání přestupků města Blansko ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo], když správní úřad dospěl k závěru, že prvně uvedený skutek nespáchal žalobce a druhý skutek není přestupkem. Žalobce proto, s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, dovozoval, že zahájení správního řízení proti němu je třeba považovat za nezákonné rozhodnutí, kterým mu vznikla škoda v podobě nákladů na právní zastoupení, za kterou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) a § 5 písm. a) zákona č. 82/19 98 Sb., odpovídá žalovaná. Žalobce specifikoval právní služby, které mu byly v řízení o přestupcích poskytnuty, a za které uhradil celkem 4 300 Kč. Dodal, že ačkoliv nárok uplatnil dne 12. 2. 2021, nebylo mu vyhověno ani z části, když žalovaná 14. 4. 2021 sdělila, že mu náhradu nákladů neposkytne. Žalobce se kromě vynaložených nákladů právního zastoupení domáhal i příslušenství v podobě úroku z prodlení ode dne 13. 8. 2021, přičemž prodlení odvíjel od lhůty šesti měsíců od podání žádosti o odškodnění. Žalobce dále zdůraznil, že v obdobné věci byl vydán zdejším soudem rozsudek pod sp. zn. [spisová značka] a žalobě bylo vyhověno. 2. Žalovaná nárok neznala a navrhla žalobu zamítnout. Průběh přestupkového řízení popsala shodně, byť podrobněji. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] namítla, že napadené rozhodnutí přestupkové komise nebylo zrušeno pro nezákonnost a správní orgán pouze plnil svou povinnost. Dodala, že v judikovaných případech, na něž odkazoval žalobce, bylo zjištěno pochybení správního orgánu, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Namítla, že oznámení o zahájení přestupkového řízní nelze považovat za nezákonné rozhodnutí. Zdůraznila, že zákon upravuje postup správního orgánu v řízení o přestupku, včetně nákladů řízení, které lze přiznat podle § 95 odst. 2 zák. č. ZoNP pouze poškozenému ve vztahu k obviněnému. Obecná úprava v § 79 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb. stanoví, že účastník nese své náklady sám. 3. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a z provedených důkazů soud zjistil následující: 4. Žalobci bylo doručeno oznámení přestupkové komise [obec] ze dne 11. 3. 2019 bylo proti žalobci zahájeno správního řízení jednak o přestupku, podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] umístil informační panely informační kampaně„ Stop genocidě“ na pozemek města Blansko a na pozemek v hospodaření [ulice] školy technické a gastronomické [obec], příspěvková organizace, které jsou veřejným prostranstvím, a to i přes předchozí písemný nesouhlas města Blansko a bez souhlasu školy, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neoprávněným zabrání veřejného prostranství a dále pro přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) ZoNP, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] neuposlechl výzvy úřední osoby – strážníků Městské policie [obec] vyzývající k odstranění informačních panelů kampaně„ Stop genocidě“, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci (nesporné, potvrzeno Oznámením přestupkové komise města Blansko o zahájení řízení o přestupku ze dne 11. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka] [číslo]). 5. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem [titul] [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 25. 3. 2019 (nesporné, potvrzeno plnou mocí ze dne 25. 3. 2019). 6. Podáním ze dne 3. 4. 2019 žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) jednak navrhl vyloučit z projednání rozhodnutí předsedkyni přestupkové komise [titul] [jméno] [příjmení], starostu města Ing. [jméno] [příjmení] a všechny úřední osoby zařazené v Městském úřadě [obec] a v přestupkové komisi a dále navrhl, aby řízení bylo zastaveno (nesporné, potvrzeno podáním - námitkou vyloučení ze dne 3. 4. 2019). 7. Usnesením Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 7. 6. 2019, [číslo jednací] OSžP bylo rozhodnuto o nevyloučení starosty města Blansko z projednání a rozhodování v přestupkovém řízení. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) podal proti tomuto usnesení odvolání, přičemž rozhodnutím Ministerstva vnitra bylo zmíněné usnesení Krajského úřadu potvrzeno a nabylo právní moci ze dne 21. 8. 2019 (nesporné, potvrzeno odvoláním ze dne 21. 6. 2019). 8. Dne 25. 9. 2019 postoupila předsedkyně přestupkové komise starostovi námitku žalobce ohledně podjatosti její a členů přestupkové komise. Starosta města Blansko usnesením ze dne 22. 5. 2019, [číslo jednací] a [číslo] [číslo] rozhodl o nepodjatosti předsedkyně přestupkové komise a dalších členů přestupkové komise. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) podal proti tomuto usnesení odvolání, přičemž rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 3. 1. 2020, [číslo jednací] a [číslo jednací] bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 3. 1. 2020 (nesporné, potvrzeno odvoláním ze dne 31. 10. 2019). 9. Usnesení města Blansko [číslo jednací] ze dne 10. 2. 2020 bylo přestupkové řízení zastaveno, neboť správní orgán dospěl k závěru, že první skutek nespáchal obviněný (žalobce) a druhý skutek nebyl přestupkem. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 2. 2020 (nesporné, potvrzeno usnesení přestupkové komise města Blanska o zastavení správního řízení o přestupku ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. [číslo jednací] [číslo]). 10. Z právní služby poskytnuté mu v přestupkovém řízení žalobce zaplatil 4 300 Kč (viz faktura [číslo] ze dne 9. 2. 2021, výpis z účtů žalobce) 11. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení u žalované dne 12. 2. 2021. Žalovaná reagovala sdělením ze dne 14. 4. 2021, v němž svou odpovědnost, a tedy i plnění odmítla (viz uplatnění nároku ze dne 12. 2. 2021, sdělení žalované ze dne 14. 4. 2021) 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>13. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen ZOdpŠk) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").</i> <i>14. Podle § 5 ZOdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>15. Podle § 8 ZOdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto o