16 C 82/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 72 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit do 31. 5. 2018, a dne 26. 4. 2018 druhou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit do 14. 5. 2018. Jelikož žalovaný dlužné částky nevrátil, poskytl mu žalobce dodatečnou lhůtu k úhradě do 9. 4. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí částky 55 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 31. 5. 2018. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 26. 4. 2018 mezi žalobcem a žalovaným, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí částky 17 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 14. 5. 2018. Podpisem smluv žalovaný potvrdil přijetí zápůjček. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2021, která byla podle podacího lístku žalovanému zaslána dne 27. 3. 2021, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 72 000 Kč do 9. 4. 2021. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsal žalobce v podané žalobě. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že žaloba je důvodná. Žalobci se podařilo prokázat, že mezi ním a žalovaným došlo platně podle § 2390 a násl. o. z. k uzavření dvou smluv o zápůjčce, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty částky 55 000 Kč a 17 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 55 000 Kč do 31. 5. 2018 a částku 17 000 Kč do 14. 5. 2018. Protože žalovaný zápůjčky nevrátil řádně a včas, porušil své závazky plynoucí ze smluv a žalobci tak vznikl nárok na vyrovnání dlužných částek. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od data následujícího po datu splatnosti zápůjček. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 957,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 000 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 560 Kč ve výši 1 797,60 Kč.