30 C 107/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 600 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne 10. 7. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 18 200 Kč, která představuje součet jistiny (10 000 Kč) a dalších plateb (8 200 Kč), představovaných úrokem ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, odměnou za administrativní zpracování úvěru ve výši 2 200 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vratnou částku ve 14. měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, když zaplatil toliko pouze částku 5 600 Kč a poslední splátku uhradil dne 17. 7. 2019 ve výši 800 Kč. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky ke dni 10. 9. 2019, kdy úvěr zesplatnila. V případě této smlouvy tak žalovaný dluží na jistině částku 7 200 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 3 200 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 2 200 Kč, na úhradě smluvní pokuty částku 6 000 Kč a na úhradě zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 částku 1 310,22 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 7. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným, včetně příloha 1. – předpisu splátek a informace o zpracování osobních údajů, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila částku 18 200 Kč, a to ve 14. měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč. První splátka byla splatná do 10 dne následujícího měsíce od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Ve smluvních podmínkách je ujednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas ani ve 30 denní lhůtě od okamžiku, kdy byl věřitelem vyzván, stane se celá dlužná částka splatná. Rovněž bylo ujednáno, že pokud se stane celý dluh splatný v důsledku porušení povinnosti dlužníkem, je dlužník povinen spolu s poskytnutou jistinou uhradit rovněž úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru, narostlý úrok, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn ke dni 10. 9. 2019. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na splátkách za úvěr uhradil toliko částku ve výši 5 600 Kč, poslední dne 17. 7. 2019 ve výši 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a Dodatku [číslo] ze dne 13. 7. 2020, včetně přílohy k této smlouvě a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 12. 2020, která byla podle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo platně k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dne 10. 7. 2018 podle § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal jej splatit v 14. měsíčních splátkách po 1 300 Kč, tj. uhradit celkovou částku ve výši 18 200 Kč. Protože žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, když zaplatil toliko částku ve výši 5 600 Kč, poslední dne 17. 7. 2019 ve výši 800 Kč, porušil své závazky plynoucí ze smlouvy, a právní předchůdkyni žalobkyně podle smluvních podmínek tak vznikl nárok na vyrovnání celé zbývající dlužné částky, resp. úhradu všech nároků plynoucích ze smlouvy ke dni 10. 9. 2019, kdy úvěr zesplatnila. V případě této smlouvy přitom žalovaný stále dluží na jistině částku 7 200 Kč a dále, poplatek za uzavření smlouvy, náklady na administrativní činnost, smluvní pokutu a smluvní úrok a úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobkyni přiznal smluvní úrok sjednaný ve shora citované smlouvě o úvěru, který žalobkyně požadovala, shodně jako úrok z prodlení, jednak kapitalizovaný ke dni 20. 5. 2020 a jednak ode dne následujícího, tj. od 21. 5. 2020 až do zaplacení, čemuž soud vyhověl, neboť žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 600 Kč sestávající z částky