30 C 249/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že žalovanému byla v období od 18.10.2018 do 19.10.2018 poskytnuta zdravotní péče, a to na základě Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 19.10.2018 Náklady na toto vyšetření byly účtované ve faktuře [číslo] ze dne 19.10.2018 splatné dne 18.11.2018 částkou ve výši 22.228 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal, a to uznáním dluhu ze dne 19.10.2018 Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 13/2017. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn, a proto je povinen náklady za tuto zdravotní péči uhradit sám. Žalovaný nezaplatil ničeho. Upomínkou ze dne 23.8.2019 učiněnou ve smyslu ust. 142a o.s.ř., byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, na tuto výzvu však nereagoval. 2. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě namítl, že není dána místní příslušnost soudu ani pravomoc českých soudů k vedení řízení. 3. Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 2.9.2020 soud řízení zastavil. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 12.11.2020 odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že se řízení nezastavuje, když smlouva o poskytnutí zdravotní péče stanoví příslušnost obecných soudů v České republice pro řešení případných sporů. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. [číslo jednací] ze dne 29.4.2021 bylo určeno, že předmětný spor projedná a rozhodne zdejší soud. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Účastníci uzavřeli dne 19.10.2018 smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu života, žalovaný se zavázal uhradit smluvní cenu dle platného ceníku výkonů. Vztah se řídí českým právem, k řešení případných sporů jsou příslušné obecné soudu v České republice (smlouva o poskytnutí zdravotní péče). 6. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 22 228 Kč se splatností dne 18.11.2018, a to za hospitalizaci ve dnech 18.10.2018 – 19.10.2018, žalovaný fakturu stvrdil podpisem. Přílohou faktury je seznam jednotlivých položek lékařské péče (faktura). 7. Dne 23.8.2019 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (upomínka, podací arch). 8. Návrh na provedení důkazu listinou označenou žalobcem jako„ uznání dluhu“ soud zamítl, neboť byla předložena jako cizojazyčná bez úředně ověřeného překladu. Jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli. 9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 10. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí zdravotní péče zdravotní péči při hospitalizaci ve dnech 18.10.2018 až 19.10.2018, kterou následně vyúčtovala předmětnou fakturou ve výši 22 228 Kč. 11. Po právní stránce soud věc hodnotil takto: 12. Dle § 2636 odst. 1 o.z.:„ Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.“ 13. Dle § 2636 odst. 2 o.z.:„ Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.“ 14. Žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče v žalobkyní tvrzeném rozsahu, žalovaný tuto skutečnost nerozporoval. Na základě vystavené faktury byl povinen částku 22 228 Kč uhradit se splatností 18.11.2018, což však neučinil, pročež soud žalobě vyhověl. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 689 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 889 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 800 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (výrok II.). 17. Soudní poplatek ve výši 889 Kč nebyl uhrazen spolu s podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, proto dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí (výrok III.).