30 C 458/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období specifikované v níže uvedeném rozpisu dluhu žalovaného. Žalovaný dluží žalobkyni k dnešnímu dni celkem částku 675,00 Kč s příslušenstvím, a to za měsíce září 2019 až leden 2020 (5x 135 Kč). Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Žalobkyně opakovaně písemně vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, přestože se žalovaný s výzvou seznámil, či se objektivně s výzvou seznámit mohl. K dnešnímu dni je žalovaný v prodlení s placením splatné pohledávky a z jeho chování nevyplývá, že by měl v úmyslu svůj dluh uhradit. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že zasílal žalobkyni prohlášení o tom, že není odběratel televizního vysílání, nevlastní televizi ani jiné zařízení. Soud následně žalovaného poučil, aby toto své tvrzení prokázal. U nařízeného ústního jednání pak žalovaný uznal, že si myslel, že čestné prohlášení žalobkyni zaslal, ale ve skutečnosti na to zapomněl. 4. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Dne 29.4.2019 byla žalovanému zaslána výzva k přihlášení poplatníka České televize s tím, že pakliže v domácnosti televizor nevlastní, do 30 dnů musí zaslat čestné prohlášení, které je přílohou dopisu s tím, že pokud reagovat nebude, bude zařazen do evidence poplatníků (výzva). 6. Dne 28.8.2019 bylo žalovanému zasláno vyrozumění o tom, že žalobkyně dosud neobdržela žádnou reakci na výzvu k přihlášení televizního poplatku, resp. objasnění důvodů, proč žalovaný evidován nebyl, a proto byl žalovaný zařazen do evidence plátců televizního poplatku s tím, že první poplatek má uhradit za září 2019 (přípis). 7. Žalovanému byly zaslány urgence 15.3.2020, 27.5.2020, 15.7.2020 (výzvy). 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 10. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 12. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. 13. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný, ač v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. řádně přihlášen, nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období specifikované v níže uvedeném rozpisu dluhu žalovaného. Je tedy třeba dát žalobě za pravdu v tom smyslu, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 675,00 Kč s příslušenstvím, a to za měsíce září 2019 až leden 2020 (5x 135 Kč). Pakliže se chce žalovaný vyvarovat dalších dlužných televizních poplatků, musí postupovat dle zákona, tedy sdělit žalobkyni, že nevlastní televizní příjmač a není poplatníkem dle zákona, resp. se z evidence poplatníků, do které byl v souladu se zákonem zařazen (jelikož nereagoval na výzvu), odhlásit. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když přiznal i kapitalizovaný úrok z prodlení od 16.9.2019 do 15.10.2020 ve výši 60,29 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 821,75 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 175 Kč ve výši 246,75 Kč.