4 C 208/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný nastoupil dne 17. 1. 2019 k přepravě hromadnou dopravou (linkou č. 25) a dne 12. 3. 2019 k přepravě hromadnou dopravou (linkou č. 10) poskytovanou právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], přičemž žalovaný se při kontrole v obou případech neprokázal platnou jízdenkou a k výzvě revizora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (20 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši až od 16. dne po provedení kontroly, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 4. Soud z předložených listin (hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek [číslo] [číslo] předžalobní výzva ze dne 24. 2. 2020, Smluvní přepravní podmínky, Tarifní podmínky dopravního podniku města Hradec Králové, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 2. 2020) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný 17. 1. 2019 k přepravě hromadnou dopravou (linkou 25) a dne 12. 3. 2019 k přepravě hromadnou dopravou (linkou 10) provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] bez platné jízdenky a ani k výzvě revizora (pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně) v obou případech pohledávku na místě neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. 5. Soud posuzuje nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2250 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a § 18a, § 18b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v účinném znění, vyhlášce Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., přepravní řád, a Tarifních podmínek dopravního podniku města Hradec Králové. Nárok na přirážku k jízdnému, která má charakter smluvní pokuty (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. [ústavní nález]), vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.