4 C 247/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 19. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný měl zápůjčku spolu s poplatkem za sjednání půjčky vrátit do 20. 6. 2016, což neučinil. Dne 21. 12. 2017 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou k zaplacení celé dlužné částky, avšak žalovaný nijak nereagoval. Žalovaný proto žalobkyni dluží na jistině částku 6 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od 21. 6. 2016. 3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud z předložených listin (prohlášení nového klienta, formulář loan application, potvrzení o provedené platbě ze dne 19. 5. 2016, faktura [číslo] ze dne 19. 5. 2016, obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, včetně podacího archu, předžalobní upomínka ze dne 13. 12. 2019, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně) učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta téhož dne zápůjčka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný měl tuto částku vrátit do dne 20. 6. 2016, což neučinil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok vyplývající z § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle kterého se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.