8 C 354/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

Manželka se návrhem u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství, přičemž zdejším soudem bylo zjištěno, že manželka zemřela dne [datum]. Podle ust. § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.s.ř.“), má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle ust. § 23 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 89/2012 Sb.“), má člověk právní osobnost od narození až do smrti. Podle ust. § 385 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 292/2013 Sb.“), účastníky řízení o rozvod jsou manželé. Podle ust. § 386 zákona č. 292/2013 Sb. ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, soud řízení zastaví. Jelikož manželka v průběhu řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ust. § 19 o.s.ř. ve spojení s ust. § 23 zákona č. 89/2012 Sb., soud proto postupoval podle ust. § 386 zákona č. 292/2013 Sb. a řízení zastavil, když smrtí jednoho z manželů ex lege manželství zaniká. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. O vrácení soudního poplatku za návrh na rozvod manželství bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 10 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť manželka uhradila výše uvedený soudní poplatek za řízení s tím, že tento soudní poplatek bude předmětem dědického řízení po zesnulé manželce.