10 C 11/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhal úhrady újmy ve výši 55 000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu tím, že dne 18. listopadu 2011 podal u Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie ČR žádost, kterou požadoval doplatek služebního příjmu za nařízenou, konanou službu přesčas v rozsahu do 150 hodin v každém kalendářním roce 2007, 2008, 2009 a 2010, který nebyl přiznán a vyplacen. Rozhodnutím ředitele UOC ze dne 30. listopadu 2011 byla žádost zamítnuta. Dne 26. března 2012 vydal odvolací orgán rozhodnutí, kterým bylo odvolání zamítnuto. Dne 16. května 2012 podal žalobu k Městskému soudu v Praze a rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 10. února 2016 bylo rozhodnutí náměstka policejního prezidenta zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 23. srpna 2016 byla žádost o doplatek zamítnuta. Dne 17. října 2016 byla podána žaloba k Městskému soudu v Praze. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2019 bylo rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 20. prosince 2019 bylo zrušeno rozhodnutí ředitele Ústavu pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby a věc vrácena prvoinstančnímu správnímu orgánu. Dne 22. května 2020 byl částečně přiznán doplatek služebního příjmu. Dne 29. června 2020 mu bylo doručeno oznámení ředitele Ochranné služby Policie ČR ze dne 22. června 2020, kterým bylo opraveno rozhodnutí ze dne 22. května 2020. Dne 30. září vydal první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ze dne 22. 5. 2020 a věc byla opětovně vrácena do prvního stupně řízení. Dne 22. června 2021 první náměstek policejního prezidenta ve věcech služební poměru vydal rozhodnutí, kterým zamítl odvolání proti rozhodnutí ze dne 10. února 2021. Dne 19. srpna 2021 byl k Městskému soudu v Praze podán návrh na projednání věci v soudním řízení správním. Věc není dosud skončena. Délku řízení tak považuje za nepřiměřeně dlouhou. Průtahy v řízení ovlivňují jeho rodinný život, neboť soustavné sledování a urgování správních orgánů mu ubírá na čase, který nemůže věnovat rodině. Je nutné brát v úvahu i stresovost daného období roků. Žalobci tak vznikla nemajetková újma v řízení ve věci doplatku služebního příjmu za nařízenou službu přesčas. Za prvních 24 měsíců tj. od 18. listopadu 2011 do 18. listopadu 2013 požaduje 20 000 Kč, od 18. listopadu 2013 do 18. listopadu 2020 140 000 Kč, celkově tak částku 160 000 Kč. Žalovaná uhradila žalobci v rámci předběžného projednání nároku částku 105 000 Kč. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobce na poskytnutí satisfakce ve výši 55 000 Kč považuje za nedůvodný, když za dostačující považuje žalovaná poskytnuté zadostiučinění ve výši 105 000 Kč v rámci předběžného projednání jeho nároku. 3. Z žádosti žalobce soud zjistil, že podáním ze dne 14. 11. 2011 žalobce žádal o doplacení rozdílu služebního příjmu za přesčasové hodiny. Ze spisového materiálu Policie České republiky [číslo jednací] soud zjistil, že ředitel Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby policie ČR dne 30.11.2011 zamítl žádost žalobce, která byla doručena dne 18.11.2011, o doplatek služebního příjmu. K odvolání žalobce dne 26.3.2012 vydal náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru pod [číslo jednací] [číslo] rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí potvrdil. Dne 16. května 2012 žalobce podal žalobu proti rozhodnutí ze dne 26. 3. 2012 u Krajského soudu v Ostravě, která byla postoupena Městskému soudu v Praze a vedena pod sp. zn. 9 Ad 19/2012 Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. února 2016 pod č.j. [číslo jednací] rozhodnutí náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 26. 3. 2012 [číslo jednací] [číslo] zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dne 23. srpna 2016 první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru vydal rozhodnutí pod [číslo jednací], kterým změnil rozhodnutí ředitele Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby ve věcech služebního poměru a žádost o doplatek služebního příjmu příslušníka zamítl. Žalobce dne 24. října 2016 podal žalobu k Městskému soudu v Praze a Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. září 2019 pod č.j. [číslo jednací] rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 23. 8. 2016 [číslo jednací] zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dne 20. prosince 2019 vydal první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru rozhodnutí pod [číslo jednací], kterým zrušil rozhodnutí ředitele Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby ze dne 30.listopadu 2011 a věc vrátil služebnímu funkcionáři k novému projednání a rozhodnutí. Dne 22. května 2020 vydal ředitel Ochranné služby Policie České republiky pod [číslo jednací] rozhodnutí, kterým přiznal žalobci v rozsahu 101 hodin za vykonanou práci přesčas doplatek služebního příjmu, kterou vykonal v roce 2009 v rozsahu 53 hodin a v roce 2010 v rozsahu 48 hodin a nepřiznal doplatek služebního příjmu za rok 2009 v rozsahu 97 hodin, a za období od 1.1.2007 do 17.11.2008 z důvodu promlčení, a za období od 1.8.2008 do 17.11.2008 z důvodu, že mu nebyla nařízena práce přesčas. Dne 11. 6. 2020 podal žalobce proti rozhodnutí odvolání. Dne 22. června 2020 ředitel Ochranné služby Policie České republiky opravil rozhodnutí [číslo jednací]. Dne 30. září 2020 první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru vydal rozhodnutí pod [číslo jednací], kterým zrušil rozhodnutí ředitele Ochranné služby Policie České republiky pod [číslo jednací] ze dne 22.5.2020 ve znění opravného oznámení ze dne 22. 6. 2020 a věc vrátil služebnímu funkcionáři k novému projednání a rozhodnutí. Dne 10. února 2021 vydal ředitel Ochranné služby Policie České republiky pod [číslo jednací] rozhodnutí, kterým byl žalobci v části přiznán nárok, včetně úroku z prodlení a z části zamítnut. Z žaloby soud zjistil, že dne 19.8.2021 podal žalobce u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta, ve věcech služebního poměru ze dne 22. června 2021 [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí ředitele Ochranné služby ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 22.5.2020. Z infoSoud soud zjistil, že ve věci bylo dne 12.4.2022 vydáno rozhodnutí pod č.j. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že věci podá kasační stížnost. Z žádosti žalobce ze dne 20. dubna 2020 soud zjistil, že žalobce žádal vrchního radu o vydání rozhodnutí v řízení o výplatu služebního příjmu. Ze stížnosti ze dne 10. května 2020 soud zjistil, že žalobce podal stížnost na nezákonný postup správního orgánu. 4. Z žádosti o přiměřené zadostiučinění soud zjistil, že žalobce dne 1. prosince 2020 požádal o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Z odpovědi žalované soud zjistil, že dne 24. června 2021 žalovaná přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 105 000 Kč. 5. Podle čl. 38 odst. 2 věta první Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. 6. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen "zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 7. Podle § 6 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (odst. 1). Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu (odst. 2). Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. 8. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nes