15 C 153/2021-66 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou došlou soudu dne 23. 10. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené. Žalobce uvedl, že dne 9. 1. 2018 bylo strážníkem Městské policie Ostrava použito ve smyslu ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb., technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla žalovaného, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno. Žalovaný nezaplatil na místě za odstranění technického prostředku vozidla. Dluh vůči žalobci písemně uznal. Dne 9. 12. 2021 byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Uvedl, že žalobce nikdy prokazatelně nezjišťoval osobu, která na místě vozidlo ponechala a proto tedy nemůže vymáhat náklady po provozovateli vozidla. Dále uvedl, že vozidlo bylo ponecháno v místě, kde je ponechání vozidla povoleno a toto místo v době ponechání bylo dokonce vyloženě označeno značkou parkoviště. Dále uvedl, že svůj„ dluh“ vůči žalobci uznal pouze pod nátlakem strážníka a navíc na uznání dluhu kromě svého podpisu na začátek předvyplněné věty o uznání dluhu doplnil před slovo„ uznávám“„ NE“, čili výslovně písemně deklaroval, že dluh neuznává. Z nařízených jednání se žalobce vždy řádně písemně omluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř jednal v nepřítomnosti žalobce, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. Z listiny Nařízení města Statutárního Ostrava č. 14/2006, kterým se stanoví maximální cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, z čl. 2 soud zjistil, že maximální cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se stanoví ve výši 600 Kč (slovy: šest set korun českých). Z kopie listiny Uznání dluhu soud zjistil, že tato listina byla vystavena 9. 1. 2018 a jejím obsahem je, že žalovaný uznává, a prohlašuje, že zaplatí žalobci do 15 dnů poštovní poukázkou, kterou převzal, nebo v hotovosti na stvrzenku částku 600 Kč. Jedná se o náklady, které je žalovaný povinen uhradit za přiložení a odstranění technických prostředků strážníkem Městské policie Ostrava podle ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Vozidlo [registrační značka] bylo dne 9. 1. 2018 v 09:20 hodin ponecháno v Ostravě Hlavní nádraží na místě, kde je ponechání zakázáno – parkovací automat. Listina je opatřena podpisem strážníka Městské policie Ostrava a podpisem dlužníka (žalovaného). Z Předžalobní upomínky a z Doručenky datové zprávy soud zjistil, že dne 8. 8. 2018 zaslal žalobce žalovanému upomínku na částku 600 Kč s tím, aby ji žalovaný žalobci uhradil do 15 dnů po obdržení upomínky. Upomínka byla žalovanému doručena dne 8. 8. 2018. Ze správního spisu odboru dopravně správních činností Magistrátu města Ostravy sp. zn. S- SMO/035880/18 soud zjistil, že dne 16. 1. 2018 Městská policie Ostrava zaslala Magistrátu města Ostravy Oznámení k zahájení řízení ve věci přestupku proti žalovanému s odůvodněním, že řidič vozidla tovární značky Mitsubishi [registrační značka] (GBR) je podezřelý ze spáchání přestupku tím, že dne 9. 1. 2018 v 9:20 – 19:20 hodin na ulici [ulice] (ČD) v Ostravě nerespektoval dopravní značení„ IZ8a“ – zóna s parkovacím automatem s dodatkem„ Pracovní dny 8:00 – 18:00“ a v působnosti tohoto dopravního značení parkoval v rozporu s údaji na parkovacím automatu. Platný parkovací lístek ve vozidle vystaven nebyl. S řidičem bylo sepsáno Oznámení o dopravním přestupku. Byl poučen o možnosti se k dané věci vyjádřit, což nevyužil. Dne 19. 3. 2018 vydal Magistrát města Ostravy usnesení o odložení věci č.j. SMO/145179/18 DSČ/StoP, kterým rozhodl, že přestupek, kterého se měl dopustit blíže nezjištěný řidič motorového vozidla tovární značky Mitsubishi [registrační značka] (GBR) tím, že dne 9. 1. 2018 v čase minimálně od 09:20 do 19:20 hodin v Ostravě na ulici [ulice] u Hlavního nádraží nerespektoval svislé dopravní značení (IZ 8a) –„ Zóna s parkovacím automatem“ s dodatkem„ Pracovní dny 8: 00-18“ a s uvedeným vozidlem stál v působnosti tohoto dopravního značení, aniž by ve vozidle byl vystaven platný doklad o uhrazení parkovacího poplatku, čímž měl porušit ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnit tak skutkovou podstatu přestupku ve smyslu ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, odkládá, neboť správní orgán nezjistil do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2018. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění účinném ke dni 9. 1. 2018 (dále jen„ zákon o obecní policii“), (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Podle čl. 2 Nařízení Statutárního města Ostrava č. 14/2006, kterým se stanoví maximální cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, je maximální cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla 600 Kč. Po provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Ze správního spisu odboru dopravně správních činností Magistrátu města Ostravy sp. zn. S- SMO/035880/18, zejména z úředních záznamů strážníků Městské policie Ostrava a z fotodokumentace ve správním spisu, vzal soud za prokázané, že vozidlem [registrační značka] (GBR) byl spáchán přestupek proti pravidlům silničního provozu dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích k ) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. Jelikož nebyl přítomen řidič vozidla, postupovala Městská policie Ostrava dle § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii a použila technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, tzv. botičku, kterou přiložila dne 9. 1. 2018 v čase mezi 9:20 a 9:45 hodin. Téhož dne v 19:10 se k vozidlu dostavil žalovaný, který odmítl řešit přestupek na místě. Podle § 17a odst. 5 zákona o obecní policii (5) Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. V řízení se nepodařilo prokázat, že to byl právě žalovaný, který vozidlo na místě ponechal a který se dopustil přestupku. Toto je jednoznačně prokázáno Usnesením o odložení věci, které vydal Magistrát města Ostrava dne 19. 3. 2018 pod č.j. SMO/145179/18 DSČ/StoP, ve kterém je uvedeno, že přestupek, kterého se měl dopustit blíže nezjištěný řidič motorového vozidla tovární značky Mitsubishi [registrační značka] (GBR) tím, že dne 9. 1. 2018 v čase minimálně od 09:20 do 19:20 hodin v Ostravě na ulici [ulice] u Hlavního nádraží nerespektoval svislé dopravní značení (IZ 8a) –„ Zóna s parkovacím automatem“ s dodatkem„ Pracovní dny 8: 00-18“ a s uvedeným vozidlem stál v působnosti tohoto dopravního značení, aniž by ve vozidle byl vystaven platný doklad o uhrazení parkovacího poplatku….odkládá, neboť správní orgán nezjistil do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Z výše uvedeného usnesení Magistrátu města Ostravy tak vyplývá, že osobu, která vozidlo na místě ponechala, se nepodařilo zjistit. To, že se k vozidlu ve večerních hodinách dostavil žalovaný, neprokazuje, že to byl právě on, kdo vozidlo na místě ponechal. Rovněž se nepodařilo zjistit provozovatele vozidla. Z dopisu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 13. 3. 2018, č.j. MHMP 415569/2018 vyplývá, že vozidlo tovární značky Mitsubishi [registrační značka] (GBR) neprochází evidencí tuzemského centrálního registru vozidel. Vzhledem k výše uvedenému nelze náklady dle § 17a odst. 5 zákona o obecní policii požadovat po žalovaném a soud proto žalobu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu), který je zcela na straně žalovaného. Tomu na náhradě nákladů řízení soud přiznal částku 960 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v řízení zastoupen advokátem, náleží mu dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodován